16 branek v naší síti? Je potřeba to umět přijmout
Jsou zápasy, kdy si vaši hráči zaslouží poplácání po zádech, potlesk i obdiv za odvedený výkon, o to víc je ale pak potřeba umět přijmout drtivou a hlavně zaslouženou porážku. Třeba takovou, kterou jsme utrpěli tento víkend.
Šestnáct branek a jen jediná vstřelená, realita, se kterou bych za normálních okolností jako hlavní trenér a člověk zodpovědný za výsledky a výkony týmu jen těžko smiřoval. A ano, jde to těžce, i nyní dva dny po utkání. Na druhou stranu je potřeba se podívat na sílu soupeře střízlivým okem. Kdyby se hrálo znovu, zvolil bych jinou taktiku, hráče, rozestavení, výsledek by byl plus mínus stejný.
Prokletý soupeř, říkám si občas, když narazíme na Fotbalovou akademii Alexe Zbura. Na jedné straně sympatický trenér a kamarád, na té druhé mašina na hezký a efektivní fotbal bez špetky slitování. Moc dobře jsem věděl, do čeho se pouštíme, zvlášť když hrajeme turnaj s týmy o rok staršími. Holt tak hovoří žákovská pravidla, kdy jako B tým nastupujete s ročníky 2004 a 2005 proti hráčům 2003. I tomu odpovídá výsledek.
Jasně, můžeme se vymlouvat na v některých případech až dvouletý rozdíl, na omezenou možnost výběru hráčů i fyzickou zátěž uprostřed zimní přípravy. O tom to ale není. Fotbal je stále pro tak mladé kluky především zábava a škola hrou. Tentokrát to byla Škola s velkým Š, bolestivá, náročná a poučná.
S přibývajícími brankami v naší síti jsem přemýšlel, nakolik to s klukama otřese. V tu chvíli jsem si vážil bojovnosti, se kterou se snažili odvrátit další gól, ale šlo to těžce, o to marnější boj to byl, o to těžší bylo je motivovat do dalšího střídání. Uběhlo 70 minut a strašidelná 16 svítila na skóre soupeře. Zaslouženě, nebyla fáze hry, kdybychom na soupeře měli, ať už technicky, bojovností nebo kreativitou. Je to realita, která částečně bolí, částečně ukazuje, s kým se lze měřit a s kým ne.
V tom fotbal umí být krutý, zvlášť když přihlédnu k tomu, že nás na konci tohoto týdne čeká Sparta, tedy soupeř ještě o třídu výš. V této fázi sezony je potřeba co nejvíce zábavy, které se v podobných utkáních nedostavuje, zahrnout do tréninku. Kluci těchto ročníků jsou na Zličíně úžasná parta včetně rodičů, jsem přesvědčený, že je to nezlomí a tato dvě utkání kousnou a dočkají se opět slavného vítězství nad starším soupeřem, jako tomu bylo před týdnem. Trenér Richard V.
