3 body za bojovnost a srdíčko!
V dalším kole jsme zajížděli na hřiště Dolních Počernice. Utkání se odehrálo na přírodní trávě a úroveň hry tomu odpovídala. Hřiště bylo ve strašidelném stavu, ale podmínky byly pro obě mužstva stejné. Museli jsme se s tím popasovat a pokusit se soupeře přehrát důrazem, bojovností a nadšením.
Do utkání jsme vstoupili vlažně a prvních 10 minut nás domácí uzamkli na své polovině. Počernice hrozili především z dlouhých nakopávaných míčů a standartních situací. My se snažili hrát kombinačně, ale to opravdu nešlo. Po úvodní desetiminutovce jsme se osmělili i my. Zjednodušili jsme hru a začali se dostávat do nebezpečných příležitostí. Jednu takovou dokázal po krásném křížném míče a zpětné přihrávce Maxe zužitkovat Sojkyč, 0:1. I nadále jsme to byli my, kdy měl více ze hry. Domácí stále spoléhali na dlouhé míče, se kterými jsme neměli víceméně problémy. A když po chybě domácího brankáře Majkl přidal druhý gól, zdálo se, že vše půjde podle plánu. Počernice ale díky našemu nedůrazu a nedohodě do poločasu snižují na 1:2.
Do druhé půle jdeme s jasným cílem. Ještě více zjednodušit hru, přidat na aktivitě a nedovolit domácím dostat se zpět do zápasu. Vstup máme výborný, kdy se prosazuje Šilhy, 1:3. Od tohoto momentu jsme to byli my, kdo diktoval tempo hry a nepouštěl domácí z vlastní poloviny. Bohužel jsem i ze 100 % příležitostí nedokázali dát kýžený čtvrtý gól, a tak přišel trest. Po dlouhém míče do našeho vápna rozhodčí k údivu všech píská penaltu, 2:3. Zbytek zápasu byl velice nervózní. Domácí zkoušeli své štěstí ještě více dlouhými míči a my spoléhali na brejky. Možností k odskočení opět na dvoubrankový rozdíl bylo mnoho, zůstaly ale nevyužity, a tak jsme se museli o výsledek strachovat do poslední chvíle. V závěru zápasu nás podržel Sádlis a když Jakub svojí střelou domácího brankáře nepřekonal, rozhodčí odpískal konec utkání.
Vyhráli jsme naprosto zaslouženě. Byli jsme lepší na míči než soupeř, měli více šancí. Fotbal se ale hraje na góly, a těch jsme měli dát dnes mnohem více. Jsem rád, že kluci nechali na hřišti všechno, neboť styl hry domácích byl pro nás velmi náročný. Samé souboje, opět souboje a zase souboje.
K rozhodčímu se vyjadřovat nebudu. Utkání nezvládl. Jeho výkon vyvrcholil vymyšlenou penaltou. O to více si cením zisku tří bodů. Dnes jsem na kluky hrdý.
Co se týče mé červené karty, tak se klukům omlouvám. Nesnáším křivdu, zejména pokud se dotýká mých kluků. Měl jsem emoce udržet na uzdě. Další zápas budu sledovat pouze z tribuny, ale věřím, že i tak kluci domácí zápas s Bohnicemi zvládnou, neboť na to mají.
Ještě jednou klukům gratuluji. Tyto vítězství patří mezi nejcennější. Teď nás čeká opět týdenní tréninková dřina.
Trenér Honza
