Bolestivá porážka po statečném výkonu (Zličín B - Slaný 3:5)
Jsou dny, kdy z šatny od hráčů odcházíte s pocitem, že na hřišti odvedli maximum. A i když to nevyjde výsledkově, víte, že máte na čem stavět.
Takový zápas máme za sebou tento víkend, kdy se proti naší rezervě mladších žáků postavili hráči ze Slaného. Doposud suverénní tým ze Středočeského kraje se skóre 38:13, byl jasným favoritem utkání Zimní ligy, vždyť šestibodový rozdíl v tabulce a naše skóre 4:31, hovořilo za vše. Co se však píše na papíře, na hřišti tak vůbec být nemusí, i to byl tento případ.
Před zápasem jsme si s trenérským kolegou Honzou Šindelářem řekli, že od vkročení do našeho areálu půjdeme všichni společně za vítězstvím, nehledě na výkonnostní, věkový, výškový a kdejaký rozdíl. V sestavě nám citelně pomohl Matěj Jiras z "áčka", který byl tak naším jediným hráčem ročníku 2003 a nahradil pět "dovolenkářů" v naší sestavě. K němu se k pomocníkům přidali Lukáš Kúsa a Sam Chrapek ročníků 2006. Především druhý jmenový předvedl parádní výkon, na kterém nebylo absolutně znát, že chodil do soubojů s o tři roky staršími kluky. Klobouk dolů!
Ale k samotnému zápasu. Od prvního slova v kabině, až po poslední minuty zápasu, jsme šli společně za jediným cílem, utkání vyhrát. Nejen trenéři, ale i kluci tomu začali věřit, a když jsme o tom díky dvěma rychle vstřeleným brankám začali přesvědčovat i rodiče, zdálo se, že se rodí největší překvapení dosavadního průběhu zličínské zimní ligy.
Bohužel žákovský fotbal není v mnoha ohledech fyzicky vyrovnaným odvětvím, zvlášť pokud proti sobě nastupují týmy rozdílných ročníků, přesto si troufám říct, že jsme soupeře ze Slaného minimálně pořádně zaskočili. Vedení 3:1 ze 45. minuty se již zdálo nadějné, bohužel přišlo rychlé vyrovnání a nakonec i finální obrat na konečné skóre 3:5 ve prospěch soupeře. Škoda!
Škoda, zvlášť když přihlédneme k tomu, že čtyři branky z pěti padly po střelách z dálky (nutno podotknout po krásně umístněných a trefených) a jednou po naší nepovedené malé domů. Na jedné straně musíme uznat kvalitní a bojovný výkon soupeře, který se nevzdával a do poslední vteřiny utkání nám nedal vydechnout, i díky němu jsme viděli parádní a troufám si napsat, i atraktivní utkání. Díky za to!
Na té druhé se podívejme sebekreticky i pochvalně na naší hru. Rychlé kombinace přes středové hráče Míšu Kána, Matěje Jirase a Bobby Linharta se musely líbit, zvlášt, když je na křídle podporovali Sam Chrapek s Liborem Bártíkem. Když k tomu přidáme tři branky kapitána Adama Rohovského a po většinu utkání důrazný výkon obranné trojky, panuje spokojenost.
Nutno si však přiznat, že zbytečné chyby nás stály dnes minimálně bod. Řada přihrávek na střed, kde jsme doslova mazali soupeři na jeho tvrdé střely z dálky nebo nedůraz před naší brankou. Kluci mají na čem pracovat, proto jsme tady pro ně, ovšem rovněž je se od čeho odrazit, což ukázal i tento velmi sympatický, statečný a v mnohých ohledech líbivý výkon. Díky hoši, dnes jsme odešli poraženi, ale s hlavami rozhodně nahoře.
