Debakl s rezervou Podolí

V sobotu 27. 9. jsme od 10.15 nastoupili proti domácímu AFK se snahou odčinit trapnou prohru z domácího hřiště s ABC Braník 0:5. Ale jak bývá již asi zřejmě tradicí při utkání s tímto soupeřem na jeho domácím hřišti, nastoupili jsme bez několika hráčů základní sestavy a pouze se dvěma náhradníky do pole. Do brány byl připraven, po delší herní pauze, Vláďa Pospíšil.

Lubor Mírek 1. října 2008 Muži B

První poločas jsme začali, i přes veškeré upozornění trenéra Dobeše, naši typickou hrou. Hráči soupeře nebyli obsazováni na tělo a dostávali značný prostor pro tvoření hry. Komunikace mezi našimi hráči byla nulová, takže všechny osobní souboje vyznívaly ve prospěch domácích. Přihrávky na krátkou či delší vzdálenost nám činily tak obrovské potíže, že končily na kopačkách soupeře. Zpracování míče našich hráčů bylo tak tragické, že většina balónu končila u hráčů soupeře, který tak měl ulehčenou práci při zakládání dalších a dalších útoků na naši bránu. Tu hájil nejistý Rosendorf, jehož některé zákroky přiváděly naši lavičku téměř k infarktovému kolapsu. Dalším naším problémem bylo „nedostatečné nabroušení kolíků na kopačkách některých našich hráčů“, kteří si museli v osobních soubojích s domácími připadat jako „na bruslích“ a končili při nich v ležící poloze. Podle toho se odvíjela i celá první část utkání. První branku jsme obdrželi ve 20´, kdy si ve středu hřiště dávali, při odehrání míče, přednost Vokurka se Strachotou. Domácí rychle rozehráli směrem do našeho vápna a jejich střelu musel náš gólman lovit ze sítě 1:0. Styl naší hry se po této brance nezměnil a po nedůsledném obsazování hráčů AFK jsme ve 30´ minutě prohrávali již 2:0, kdy zcela osamocenému hráči domácích nedělalo problém prostřelit Rosendorfa. Naše „zoufalství“ vyvrcholilo ve 44´, kdy Šlehofer musel zastavit hráče soupeře, který by šel sám na naší bránu, za cenu faulu. Tolerantní rozhodčí mu však naštěstí udělil pouze žlutou kartu.
Druhý poločas se odvíjel opět podle stejného scénáře. Až na několik světlých okamžiků, kdy se nám podařilo založit slibnou akci směrem k bráně soupeře, které však ztroskotaly na naší nepřesnosti. Ani z několika rohových kopů jsme si nevytvořili šanci ke zkorigování výsledku. Jediný okamžik, který stojí za připomenutí , je udělení žluté karty Zbožínkovi za nesportovní chování (zbytečná diskuze z hlavním arbitrem). V 58´ jsme opět doplatili na nepokrytí hráčů domácích a dostali jsme poslední gól na 3:0. Do konce zápasu byla naše branka ještě několikrát v ohrožení, ale domácí naštěstí neproměnily své šance, takže ke změně výsledku již nedošlo.