DFC Prag byl lepší
DFC Prag je znovu obnovené jméno na fotbalové mapě Prahy. A v prvním kole zavítal na Zličín v zápase starší přípravky B.
Aleš Rosendorf 11. září 2018 Starší přípravka BJsme béčkem v soutěži, kde mohou hrát ročníky 2008 a mladší. Náš tým je tvořený ročníky 2009 a hlavně 2010, takže vím, že nás nečeká nic lehkého a můžeme jít od porážky k porážce, protože fyzické rozdíly se trvale překonávat nedají.
Kluci začali docela slušně a dokázali si několikrát vyměnit míč, hlavně obránci s brankařem, ale měli jsme problém směrem do útoku. Některým hráčům chyběl pohyb, nasazení, vášeň pro hru, výběr místa a rychlá práce s míčem a bohužel pokud nefunguje týmová součinnost a ztrácíme lehko míče, tak se to musí projevit. Hrnul se nás útok za útokem, kdy jsme občas odolali, občas inkasovali. Některé branky jsme inkasovali po rozehrávce od branky. Adam občas zbytečně spěchal s rozehrávkou, jindy zase pozdě přihrál a jindy neměl komu přihrát, protože kluci se nehýbali a tak sám zkoušel vyjet od branky.
Ale také se nám něco povedlo! Dali jsme 3 branky a všechny byly pěkné. Ondra dobře vyvezl míč, v rychlosti šel do kličky a prosadil se. Evžen proměnil pěknou průnikovou přihrávku od Kuby Lukeše a Filip dohrával situaci až do konce a vyraženou střelu dokázal z těžkého úhlu poslat do branky.
Skóre se zastavilo na cifře 17:3 pro hosty.
Výsledek neřešme, letos těch porážek bude hodně. Řešme hru a zaujetí pro fotbal. Víceméně jsem byl spokojený s obranou čtyřkou – Lukeš, Mencl, Wolfschütz, Šulc. Kluci už si dokážou naběhnout a uvolnit se do volného prostoru. Dokáží v kooperaci s brankařem řešit situace fotbalově a bezhlavě neodkopávají míč, snaží se to uhrát ve hřišti, což je super, protože to je v českém fotbale přidaná hodnota (i když za cenu rizika, v těch fotbalově nejsilnějších zemích – běžný standard).
Adam v brance párkrát výborně přečetl hru a rodící se útok hostů zlikvidoval dobře načasovaným výběhem hned v zárodku. O rozehrávce jsme už mluvili – jsou tam dobré věci a pak i ty horší, musíme pracovat na tom aby ten poměr se ze současných 60% dobrých věcí a 40% špatných, změnil někam k číslům 90 ku 10.
Post středového hráče by mohl vyhovovat Matyášovi, zatím se tam hledal, ale bojovností dorovnával herní nedostatky.
V útoku celkem slušně zahrál Evžen, i když v některých situacích pracoval pomalu s míčem a okrádal tak sebe i zbytek týmu o dobré příležitosti. Kolda měl problémy s pohybem, ale aspoň dokázal podržet míč a občas situaci zakončit střelou či přihrávkou. Zbytek kluků podal velmi slabý výkon, ať už herně nebo, což je pro mne asi nejvíc smutné – nasazením.
Za posledních 14 dní máme pěkný přírůstek hráčů, všichni dostanou prostor, ale když budu občas váhat, koho vzít na zápas, nebo na turnaj do Německa, tak se rozhodně přikloním k tomu, u kterého na tréninku a v zápase uvidím největší nasazení a snahu a pokoru. Spousta výborných fotbalistů, byla třeba fotbalově horší než ti okolo, ale vypracovali se na vrchol jen díky své snaze a maximálnímu nasazení. Jeden z nich byl dokonce z Čech a získal zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa – Pavel Nedvěd.