Dvanácti gólová přestřelka na Tempu vítěze nepřinesla!

Po dlouhé, opravdu dlouhé době jsme vstoupili do tréninkového procesu a ihned jsme v rámci prvního přáteláku zajížděli na půdu Tempa. Domácí již týden poctivě trénovali a já byl zvědav, jak k utkání přistoupíme my a jakým způsobem se budeme na hřišti prezentovat. K zápasu byli nominování jak kluci z mladšího dorostu, tak i ze staršího dorostu.

Po dlouhé, opravdu dlouhé době jsme vstoupili do tréninkového procesu a ihned jsme v rámci prvního přáteláku zajížděli na půdu Tempa. Domácí již týden poctivě trénovali a já byl zvědav, jak k utkání přistoupíme my a jakým způsobem se budeme na hřišti prezentovat. K zápasu byli nominování jak kluci z mladšího dorostu, tak i ze staršího dorostu.

Do utkání jsme chtěli vstoupit aktivně, soupeře celoplošně presovat a při zisku míče být aktivní směrem dopředu. Bohužel tréninkové manko, jistá nervozita, a především neochota běhat a nabízet se byly hlavními faktory, díky kterým byl soupeř první poločas lepší. Nedokázali jsme zachytávat rotace domácích, díky kterém nás přečíslovali, jak na stranách, tak uprostřed hřiště. My jsme se dostali do zápasu až za stavu 2:0, kdy jsme i my začali být nebezpeční. Z kluků vyprchala úvodní nervozita, zpřesnili kombinaci a přidali na pohybu a hned to bylo znát. Díky dvou trefám Šilhyho (přičemž ta první byla výstavní) jsme dokázali vyrovnat. Pak náš výkon opět upadl do oblasti šedi a domácí si rychle vytvořili opět dvoubrankové vedení.

Do druhého poločasu jsme změnili rozestavení, řekli si více k napadání a obranné fázi. Také jsem kluky nabádal k větší odvaze, hraní na maximálně tři doteky a rychlému točení hry. A do druhého poločasu nastoupil úplně jiný Zličín. Kluci byli všude dříve, než soupeř, dokázal akce soupeře zachytávat již v počátcích a úvodních 20 minutách si vytvořili spoustu brankových příležitostí a co je pro mě důležitějších, tak po akcích, které měly hlavu-patu. Dokázali jsme otočit stav na 4:6 po brankách Brouska, 2x Sojkyče a vlastního gólu. Pak se ale začala projevovat únavu. Jak první poločas, tak začátek druhého nás stál spousty sil, a ty klukům začali docházet. Domácí si naopak stále „jeli to svoje“ a začali přebírat iniciativu. My jsme se byli donucení zatáhnout díky tlaku soupeře. Vepředu jsem bohužel již nepodrželi míč, a tak se na nás valil jeden útok za druhým. Domácí stihli dvěma góly skóre ještě dorovnat. V úplném závěru se mohlo vítězství přelít na jakoukoliv stranu, nestalo se tak a utkání tak skončilo, pro nezaujatého diváka, lahodící remízou 6:6.

My jsme do tohoto zápasu šli s jedním tréninkem, čili jsem osobně od zápasu neměl velké očekávání. Chtěl jsem po klucích, aby se snažili domácí celý zápas celoplošně presovat, při zisku míče měli první myšlenku dopředu a aby byli odvážní při kombinaci. Začátek zápasu jsme nezachytili, ale postupem času jsme byli soupeři minimálně vyrovnaným soupeřem. Především úvodních 25 minut druhé půle jsme předváděli fotbal, se kterým se chceme prezentovat.

Ano, v naší hře bylo mnoho nedostatků, jak taktických, tak technických, ale máme celou zimní přípravu je postupně odstraňovat. Co mi ale chybělo během celého zápasu, tak je komunikace! Jsem rád, že kluci jsou mentální silní a ani nepřízniví vývoj zápasu je nepoložil. Dnes nás čeká další z mnoha zimních zkoušek, vzhůru do toho!

Trenér Honza