Hodně sladké vítězství

Zličíňáci předvedli svůj nejlepší výkon a porazili silnou třetí Uhříněves. Kluci a Ellen měli před sebou těžký oříšek – Uhříněves. Před zápasem jsme si jen připomenuli jak vypadal podzimní zápas, že mají vysokého obránce a brankaře a platí na ně přihrávka ve vápně a zakončení po zemi, protože vzduchem všechno ten brankař pochytá. Soupeř nastoupil až na vyjímky s ročníkem 2002 a my s 8 kluky ročníku 2003, 3 dítka ročník 2004 a z mladší přípravky A jsme si půjčili Ondru Šerého, který je ročník 2002. A moc nám pomohl tenhle zápas zlomit na naši stranu.

Aleš Rosendorf 30. května 2011 Mladší přípravka B

Kluci začali výborně, soupeři sebrali míč a moc mu ho nepůjčovali, přes obranné řady se dostávali pohlednými přihrávkami a kombinacemi nebo občas osobním průnikem. Soupeř měl v podstatě jedinou možnost jak zaútočit – využít dlouhého výkopu brankaře nebo naší hrubé chyby. Na výkopy jsme byli ovšem dobře připraveni, tady se využili všechny přednosti a zkušenosti Ondry, přesně jak jsme očekával, že soupeře eliminujeme když půjdeme do vykopnutého míče, nenecháme ho skákat a díky Ondrovi, který do těchto míčů chodil, jsme míč dostávali pod kontrolu. Domácí po jednom takovém míči měli výhodu trestného kopu po faulu. Střelu mířící pod břevno Kristian Komani vyrazil na břevno a obrana ho odvrátila do bezpečí. Přesto jsme se nevyvarovali chybek směrem dozadu, kdy jsme občas přestali hrát a jen sledovali okem diváka hru soupeře. Z velkého množství šancí (opět jsme nešli do vápna, kdybychom tam nabíhali tak soupeř dostane víc gólů) jsme vytěžili jen jeden gól. Matěj Jiras se parádně uvolnil přes protihráče, přihrál zcela volnému Honzovi Šilhánovi, který konečně (i když jen v tento moment, pak zas působil jako divák a Šípková Růženka) pochopil, že naběhnutí do vápna je základ ke vstřelení branky, a sám před brankařem využil příležitosti a skóroval.

 

Do druhého poločasu jsme nastoupili stejně dobře jako do toho prvního. Soupeře jsme naší kombinací nepouštěli k míči a opět jsme si vytvářeli velké množství gólových příležitostí, tentokrát, po přestávkové domluvě, jsme už do vápna nabíhali, ale Matějové Jiras a Veverka nepřihrávali a tak jsme skóre nenavýšili. Jednou to však vyšlo, Ondra Šerý přihrál Matějovi Veverkovi a ten se přesně trefil po zemi k tyči. Pak jsme bohužel po jednom trestném kopu inkasovali, při jeho bránění však někteří hráči nemůžou mít čisté svědomí, protože opět jsme je nechali volně pobíhat ve vápně. Domácí pak 5 minut před koncem vyrovnali z penalty. Marek Pešek nepochopitelně přihrál do běhu útočníkovi domácích, i když nebyl pod tlakem a mohl postupovat dopředu. Toho doběhl Dominik Forejtek a čistě mu odebral míč, jaké to bylo nemilé překvapení, když rozhodčí zapískal penaltu. Situaci jsem si několikrát „přehrával v hlavě“ a vždy mi vyšlo jediné řešení, PENALTA TO NEBYLA A ANI NEMOHLA BÝT. Když hráč zakopne o míč při pokusu o střelu, který zblokuje obránce a odvrátí ho pryč, tak je to čistý zákrok (pan Veverka utkání nahrával, takže se potom znovu podívám na video). Rozhodčí nás tímto verdiktem poškodil. Avšak prakticky z rozehrávky jsme se do soupeře znovu zakousli a Ondra Šerý prošel přes dva obránce a podél brankaře skóroval a zcela zaslouženě potvrdil naši herní převahu i výsledkově. Po závěrečném hvizdu se zličíňáčci zaslouženě radovali z vítězství.

 

Přestože jsem v článku především zmiňoval to co se nepovedlo, tak pozitiva převažují. Přehráli jsme herně soupeře, který byl silnější, starší v průměru o rok. To jakým způsobem jsme zápas odehráli mi udělal velkou radost. Bojovnost, technická a herní vyspělost našeho týmu byla příkladná. Musím se pozastavit nad penaltovým verdiktem. Všichni si zoufáme nad úrovní české ligové soutěže a prachbídná úroveň pramení z výchovy malých fotbalistů, souboj, který byl posouzen jako penaltový, byl toho jasným důkazem, bránící hráč odebere míč čistě a důrazně soupeři a po pádu se píská penalta. To co obdivujeme třeba na anglické lize je to, že každý hráč se snaží souboj ustát a jít za každou cenu do zakončení, ale u nás se píská snad jakýkoliv pád a kontakt jak v basketbalu. To si rovnou můžeme na hřiště přinést polštáře a pořádat soutěže v tom, kdo si jak ustele na trávníku. Já chci, aby všichni kluci u nás hráli jako ty zahraniční hvězdy, jejichž zápasy hltáme každý víkend v televizi a ne jako ti fotbalisti na české ligové scéně. Penalta to nebyla a pokud by tento výrok sudího měl způsobit, že nevyhrajeme utkání, tak bych byl hodně naštvaný. Spravedlnost však nebyla slepá a vítězství nám po právu přisoudila. Příští týden hrajeme s Modřanami o sedmé místo (při slibné konstelaci můžeme skončit i šestí, ale to by musela Přední Kopanina zaváhat se slabými Počernicemi). Doufám, že zápas proti týmu praktikujícímu antifotbal vyhrajeme a ukážeme, že vítězit se dá i hezkým kombinačním fotbalem, který je v českých luzích a hájích nedostatkovým zbožím (čestná výjimka patří ligové Plzni).

A ještě jedna dobrá zpráva, asi jsme konečně našli brankaře, Kristian Komani předvedl výborný výkon.

Musím to přiznat, po závěrečném hvizdu jsem měl na krajíčku slzy štěstí, protože tohle vítězství bude doufám předzvěstí následujích zápasů, kde už doufám, budeme jen a jen vítězit. S takovýmhle úžasným mužstvem a přístupem to půjde dobře.

Aleš Rosendorf

 

A taky pár odkazů na videa z oslav

http://www.youtube.com/watch?v=doAfBFUX6BM

http://www.youtube.com/user/fczlicin#p/a/u/0/Z8xOsZaTZL4

http://www.youtube.com/watch?v=MbxuCeLd1sY

http://www.youtube.com/watch?v=iY8ZjyxswLo

 

A na Facebooku naleznete další videa ze zápasu

 

A jak jste tento zápas viděli Vy? Vyjádřete se do komentářů pod článkem