Mladší žáci B: Lipence nad naše síly

V neděli jsme hráli proti dosavadnímu lídrovi tabulky z Lipenců. Domácí minulé kolo potupili Troju 23 góly, tak jsme byli v očekávání, jak to dopadne proti nám. Přeci jen jsme klasické béčko, kde hraje jen ročník 2003 a Ellen s Honzou ročníku 2004. Domácí měli mix ročníků: 7x zastoupený ročník 2002, 4x ročník 2003 a jeden hráč 2004. Právě ti starší domácí, nám činili problém, protože téměř všichni byli o hlavu vyšší, tudíž i o něco silnější a rychlejší. Přes ně se dostávat šlo velmi těžko, směrem dopředu tvrdili muziku zase ti mladší, kteří byli opravdu šikovní.

Aleš Rosendorf 22. září 2014 Mladší žáci B

V úvodu nás domácí zatlačili, ale nedokázali skórovat. My jsme vyrazili do rychlého brejku, když Matěj Jiras vysunul Honzu Šilhána, ten se dokázal uvolnit a prudký centr před branku si domácí srazili do sítě, vedli jsme 0:1. Domácí však do toho šli naplno a po zkažené rozehře přišlo pomalé zatažení do obrany, po levé straně se domácí uvolnili a dobře trefili míč do horní poloviny branky, 1:1. Pak opět chyba v rozehře a Ondra v brance zaspal a útočník domácích podél něj dostal domácí do vedení, 2:1. Pak si náš brankař vybral opět slabší chvilku a slabá střela mu projela pod tělem a bylo to 3:1. Pak zbytečně zazmatkoval v obraně Marek Pešek a volil odkop místo konstruktivní rozehry, domácí míč uloupili a prudkou střelou zvýšili na 4:1. Pak domácím vyšlo prostrčení míče za obranu a přišel gól na 5:1. Za několik málo minut se domácí prosadili pošesté, když míč padáčkem zaplul za Ondrova záda. Už to vypadalo za ručník, ale Šimon se dokázal uvolnit a byl faulován. Nařízenou penaltu s přehledem proměnil Domča Korynta. V závěru se nám vydařila kombinace přes křídlo a Dominik Houdek už jen

doklepával míč do prázdné branky 6:3. V první půli jsme měli i několik příležitostí díky kombinaci přes křídlo, ale ve vápně jsme byli v malém počtu, nebo nebyli dost důrazní při zakončení.

 

Do druhé půle jsme šli s odhodláním se s vývojem zápasu ještě poprat. Ale všechny snahy vzali za své v úvodních 3 minutách. Po naší rozehře, jsme ztratili míč a domácí postupovali na naši branku a proměnili, 7:3. Marek Pešek volil riskantní rozehru přes prostředek, i když mohl hrát přes kraj, domácí míč uloupili a bylo to 8:3. Pak jsme se opět přes kraj dostali do šance, na prudký centr si naběhl Hynek Pressler a lehce ho tečoval a míč do branky uklidil Honza Šilhán. Pak jsme měli několik rohových kopů, ale neměli jsme sílu, ani výškovou převahu, abychom tam něco protlačili. Po jednom takovém rohu domácí rychle vyvezli míč a na konci akce útočník domácích už přehazoval Ondru, 9:4. Ke konci už domácí buď nemohli, nebo nechtěli hrát naplno a my se dvakrát prosadili, nejprve se k odraženému míči dostal Kristian Hodovanets, dobře si ho připravil a ulehčil domácímu správci práci s vymetáním pavučin v brance, 9:5. Pak jsme se opět přes křídlo dostali do palebné pozice a Matěj Jiras z 15 metrů napodobil Kristiana a krásnou brankou snížil na 9:6. Domácí pak měli několik šancí z brejků, ale zachránila nás tyč nebo nepřesná muška. V závěru mohl ještě korigovat Matěj Veverka, který běžel na brankaře s obráncem na zádech, ale branku minul.

 

Dneska jsme narazili na silného soupeře, který se bude prát s Akademií Alexe Zbura o postup. Mohli jsme klukům z Barrandova pomoci, ale to se musí sejít všechny faktory zajišťující úspěch. Ondrovi to brance nešlo, my si zase neuhlídali rychlý návrat do obrany a nechodili důrazně a ve vyšším počtu do zakončení. Když k tomu přičteme to, že soupeř má pár vyšších kluků, kteří to dokážou z obrany odkopat co nejdál od branky a prosadit se s nimi není lehké, tak to bylo celkem jasné. Ale na druhou stranu, nedostali jsme desítku. Dokázali vstřelit poměrně dost branek a souhra byla slušná s ohledem na hřiště, kde to dost skákalo. Navíc druhý poločas skončil 3:3. Moc se mi líbil výkon Šimona v záloze (i díky absenci Matyho), který dokázal překonávat střed hřiště rychlým přechodem a připravoval šance klukům v útoku. Matěj Jiras odehrál dobré utkání a rozdal pár opravdu skvělých a nečekaných přihrávek.

Musíme být trpěliví, zatím se fotbalu na větším hřišti učíme a občas ještě dostaneme na frak, ale z každé porážky, chyby, zkažené přihrávky si musíme vzít to pozitivní a neopakovat stejnou chybu. Za 2-3 roky už dokážeme soupeře fotbalově přehrát, jen vytrvat u hry, kde je důležité držení míče, pohyb bez něj a hry po zemi v kombinacích. Dneska jsme se několikrát přesvědčili, že nakopnutý míč = snadno darovaný míč soupeři a tudíž ztracený. Ale vědu z porážky bych nedělal, byla zasloužená, třeba to už na jaře bude zase o kousek lepší a hlavní cíl této sezony nebýt poslední (s ohledem na to, že soupeři mohou stavět i ročník 2002) a hrát naši hru se zatím celkem daří.