Mladší žáci B: ÚTOČNÝ URAGÁN přišel v druhé půlce

Další zápas čekal naše mladší žáky ročníku 2003 na půdě Čakovic. Čekalo nás velké hřiště a také 8 z 13-ti kluků z Čakovic ročníku 2002, kteří byli opravdu velcí, obzvláště domácí brankař svými parametry vzbuzoval respekt. První poločas byl vyrovnaný, ale to co náš tým rozpoutal v druhé půlce nelze nazvat jinak než URAGÁN útočného fotbalu a domácím přichystal řádnou lekci.

Aleš Rosendorf 4. října 2014 Mladší žáci B

Úvod zápasu byli domácí trochu aktivnější, ale do větší příležitosti se nedostali. Pak jsme se chytili pár přihrávkama a začali jsme tepat do obrany domácích, leč neúspěšně. Domácí vyrazili do brejkové situace a vytěžili z ní rohový kop. Při rohu jsme byli nedůslední v obsazování, a domácí hráč míč do branky procedil, 1:0. My jsme se opět pustili do útočení ze série závarů před domácí brankou jsme vytěžili roh. Domácí brankař ho vyrazil jen do Hynka Presslera a míč mířící branky domácí chtěli vykopnout, ale nakonec si ho tam sami srazili. Pak jsme se opět pustili do soupeře, který zahrozil jen pár střelami z dálky, které si i s přispěním štěstíčka Ondra v brance pohlídal. Pak jsme pěkně soupeře vykombinovali a Ellen Klomínková z pěti metrů uklidila míč do domácí branky. Pak domácí podnikli rychlý kontr, Matěj Veverka se vykašlal na bránění a jeho hráč si po přihrávce nerušeně doběh pro gól na 2:2. Pak jsme si vytvořili velké množství šancí, ale branku jsme i kvůli nedůrazu ve vápně domácích nepřetavili v gól. Ve 30. minutě jsme se dostali do vedení, pěkno akci zakončil z 8 metrů Honza Šilhán ranou do šibenice, 2:3. Pak jsme však chybovali v rozehře, Ondra šel pod nohy domácímu útočníkovi, míč neudržel a podrazil mu nohy a byla z toho penalta, kterou domácí proměnili, 3:3.

 

Do druhé půle jsem po klucích a Ellen chtěl, aby byli trpěliví ve své hře, že se najde skulina pro skórování, aby byli stále aktivní směrem dopředu a dostupovali útoky, ale také aby nezapomínali na bránění. Na začátku druhé půle domácí po rohu se už skoro radovali, ale míč mířící do šibenice Ondra vyškrábl a nastartoval tak z naší strany velmi povedený druhý poločas. To co naši kluci rozpoutali byl jeden z našich nejlepších výkonů, všechny Zličíňáky to hřišti bavilo a ani nechtěli střídat jak si to na hřišti užívali. Nejdříve jsme soupeře rozebrali a Domča Houdek na zadní tyči uklízel míč do prázdné branky, 3:4. Pak si domácí srazili roh, po lehké teči Hynka Presslera do vlastní branky, 3:5. Potom si roh Ellen Klomínkové naběhl Honza Šilhán a trefil ho z voleje levačkou do branky, 3:6. Potom se Matěj Jiras rozběhl k úžasnému sólu, obešel 3 protihráče, ten čtvrtý ho srazil ve vápně a kopali jsme penaltu. Tu šel kopat Matěj Jiras, ale neproměnil. Potom Matěj Veverka obešel protihráče krásnou kličkou a křižnou přihrávkou vyzval ke skórování Domču Houdka, který podél brankaře zvýšil na 3:7. Domácí se trochu vzchopili a vyrazili do útoku, ale 3 nebezpečné situace vyřešila obrana, nebo Ondra v brance, který všechny střely lapil. Po jednom takovém útoku jsme podnikli rychlý protiútok a na výborně časovanou přihrávku mezi obránce od Matěje Jirase si naběhl Honza Šilhán, který podél brankaře, který neodhadl rychlost přihrávky, skóre upravil na 3:8. My jsme pak udělali chybu v rozehře zapomněli se vrátit, první střelu Ondra dokázal vytěsnit na tyč, ale na dorážku už neměl nárok, tady mu kluci nepomohli, Šimon situaci nedohrál do konce, 4:8. Poslední slovo měl však náš tým, opět krásná kombinace a Šimon z pěti metrů překonal domácího brankaře podéváté, 4:9.

 

Zápas se nám směrem dopředu velmi povedl, ale proměnit všechny šance, tak tu vypisuji takových 19;20 gólových momentů. První půle byla hodně zabržděná, asi jsme se hledali. Ale ta druhé půle to klobouk dolů. Soupeře jsme přejeli. Přestože byli starší větší, tak je ti naši přehráli. Fyzicky je uběhali – opět se prokázalo, to co jim říkám stále, že soupeř, který běhá bez míče odpadává. Posledních 20 minut byl ten rozdíl vidět hodně. Kombinačně jsme byli jasně lepší, tolik povedených narážeček a výměn míčů jsem dlouho neviděl. Zase jsme všechny branky vstřelili z prostoru před brankou (Já tvrdím, že kombinační kvalita týmu se prokazuje tím, odkud tým střílí góly, pokud to dokážeme dotlačit až skoro do kuchyně, tak jsme na tom slušně a hlavně, do budoucna je to příslib, dlouhé míče se dají při troše fištrónu ohlídat, kombinace, kdy má přihrávající možnost přihrávky na 3-4 volné lidi se brání těžko). Trochu mě zlobí výkon Matěje Veverky směrem dozadu, tam musí přidat, směrem dopředu dobré. Kristian Hodovanets se v obraně také trochu hledal, hlavně najít si ten správný prostor. Velmi mile mne poslední dobou překvapuje Domča Korynta, který sice není rychlostní typ, ale nahrazuje to výbornou předvídavostí a poziční hrou. Velmi dobrý výkon podal Marek Pešek, který konečně začal chápat nesmyslnost dlouhých míčů, které produkoval, začal míče vyvážet a přečíslovat soupeře, zlepšil rozehru a hned jde jeho výkon nahoru. Matěj Jiras opět skvělé přihrávky jak sám říká, „Radši přihrávám než dávám góly“, umí si pokrýt míč, dokáže přitvrdit a dobře odebírá míče. Dneska by si ten gól zasloužil. V útoku se předvedl Honza Šilhán, který na sebe bere tíhu střeleckého lídra, přesto však nesmí hlavou lítat v oblacích a stále pracovat na určitých nedostatcích, o kterých víme, aby se mohl stále zlepšovat.

Aleš Rosendorf