Mladší žáci B získali cenný bod s Ruzyní.
V sobotu 17.9. jsme od 15 hodin přivítali na svém hřišti tým z Ruzyně. Celý zápas se hrál krásný fotbal nahoru-dolu s šancemi na obou stranách. Hosté drželi míč více na svých kopačkách, my jsme však hrozili z rychlých brejků.
Věděli jsme, že na nás nečeká jednoduchý soupeř. Hosté měli tým složený z hráčů a hráčky ročníku 2003, 2004 a 2005 a fyzická a rychlostní převaha se postupem času projevovala více a více. Ale pojďme pěkně od začátku.
Do zápasu jsme chtěli vstoupit s kompaktním, vysunutým blokem a nedovolit soupeři kombinaci na vlastní polovině. To se nám ze začátku také dařilo. Soupeř pouze nakopával míče, které sbíral v bráně spolehlivý Majkl. My jsme se prezentovali rychlými akcemi po lajnách, které ale většinou končili nepřesným centrem nebo nepřesnou finální nahrávkou. První vyloženou šanci si vytvořili hosté. Po jednom z nákopů dopředu útočník předběhl Štěpána (který jinak podal nadstandardní výkon), obešel vyběhnuvšího Majkla, ale naštěstí zakončil vedle.
A tak přišel trest. Ve 20. minutě jsme podnikli rychlý kontr přes pravou stranu. Štěpán vysunul Tomína Smetanu, ten vyhrál souboj s obráncem, poslal míč před bránu, kde se k němu ve skrumáži dostal Libča a s přehledem zakončil, 1:0. Z vedení jsme se ovšem neradovali dlouho. Už ve 23. minutě bylo srovnáno. Střelu z levé strany Majkl pouze vyrazil a nehlídaný útočník neměl problém míč doklepnout do naší sítě, 1:1.
A pak už přišel festival neproměňování šancí. My jsme obranu soupeře dvakrát rozebrali a Petr šel dvakrát sám na bránu, bohužel jednou ji vůbec netrefil a jednou výborně zasáhl gólman. Soupeř se po vstřelené brance zklidnil a začal hrát rychleji na naší polovině. My jsme pozdě přistupovali k hráčům, a tak si hosté vytvářeli nadějné střely ze střední vzdálenosti a centry ze strany. Naše obrana společně se zálohou však pracovala první poločas dobře a spolehlivě, a tak se výsledek do poločasu již nezměnil.
Do druhého poločasu jsme šli s tím, že se pokusíme vstřelit vítězný gól a soupeře nepouštět k lehké kombinaci. To se nám prvních 15 minut dařilo, opět jsme hráli v organizovaném, vysokém bloku a soupeř se z něho nemohl vymanit. Bohužel, kromě pár střel mimo a rohových kopů nic tento tlak nepřinesl.
A tak přišel čas soupeře. Od 55. minuty bylo na klucích vidět, že už toho mají dost. Byly jsme pozdě v soubojích, daleko od hráče, líný na krok a zatažený na své půlce. Hosté začali diktovat tempo hry. Přenášeli hru z jedné strany na druhou a náš blok se začínal pomalu rozpadat. V tuto chvíli se v nás ale projevila bojovnost, odhodlání a velká motivace před rodiči nějaký ten bod získat.
Do rychlých brejků jsme se dostávali jen výjimečně, ale i tak tam nějaké byly, které ale nebyly podpořeny finální fází. Soupeř do nás bušil, ale dostal se jen k jedné vyložené šanci, kterou zlikvidoval Majkl. Jinak se dostával spíš ke střelám z dálky, které končili buď vedle, nebo byly zblokovány obětavými zákroky domácích.
Střed hřiště jsme měli dobře zahuštěný a křídelní prostor hostům příliš nevoněl, čili nebezpečí z něj nepřicházelo. Po závěrečném hvizdu obě mužstva padla na zem. Hostě zřejmě ze smutku, že svoji herní převahu ve druhém poločase nedokázali gólově vyjádřit, domácí z únavy a radosti, že jsme do sezóny vstoupili bodovým ziskem.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem hráčům za přístup, odhodlání, obětavost a fotbalový charakter. Kluci na tréninku dobře makají, a to se musí zákonitě projevit i při zápasech. Ano, někomu zápas vyjde lépe a někomu hůře, ale na hřišti jsme jeden tým, a ten tým nás všechny potěšil.
