Mladší žáci na špici přeboru, jak dlouho tam vydrží?
Hlavně aby se nám vydařil start do sezóny, přáli jsme si před pár týdny a tvrdě na tom pracovali po celou letní přípravu. Povedlo se, deset bodů v Pražském přeboru po pěti kolech a jen dva body za vedoucí Slavií, to je parádní úvod. Teď je čas přijmout mnohem náročnější výzvu, vyrovnat se sousedům z popředí tabulky.
Kdo by řekl před sezónou, že se kluci budou měřit bodově se Slavií, Duklou nebo Meteorem, že vyhrají na Motorletu posíleného o ligové hráče a vyzvou v domácím prostředí Braník k souboji o vedení v soutěži? I to se může stát! Je ale potřeba zůstat nohama na zemi. Kluci zvládli klíčová utkání s týmy z nižších pater tabulky a teď mohou sami sobě dokázat, že je reálné pomýšlet na cennější skalpy.
Tím prvním může být v sobotu Braník, který má stejně bodů, tedy 10 po pěti kolech a na svých kopačkách vítězství nad Slavií, pro kterou to byla doposud jediná bodová ztráta. Favoritem nebudeme, ale rozhodně se nemáme čeho bát. Pokud každý z kluků předvede to, na co má, věřím, že to společně zvládneme.
Pojďme ale ještě k poslednímu zápasu, který jsme odehráli v neděli na hřišti Podolí. Nevyzpytatelný soupeř ze dna tabulky, takové souboje nemá žádný trenér rád. Povinné body, slyšel jsem po celý týden. Než začal samotný zápas, museli jsme řešit tři pozdní příchody o více než 20 minut. Naštěstí nám pomohlo protažení duelu před námi a odložení začátku o půl hodiny. S klukama jsme tak vyrazili na výklus do přilehlého parku.
Uvolněná atmosféra, dostatek legrace, ale také soustředění na důležitý zápas. Neustále jsem opakoval, že soupeře nesmíme podcenit, že v Pražském přeboru rozhodně nebude slabého soupeře. Kluky jsem trošku mystifikoval s dosavadními výsledky Podolí, aby podcenění nebylo příliš velké. Při rozestavení po hřišti jsme se dohodli s Michalem v bráně na výběru strany a obětovali výhled proti slunci s předtuchou, že druhý poločas bude vidět ještě hůř. Povedlo se!
Naštěstí to ale ani nebylo o poločase potřeba řešit, protože už bylo o výsledku rozhodnuto. Vedli jsme 5:0, což se může zdát jako jasná záležitost, na hřišti tomu tak ale nebylo. Podolí mělo ve svém středu několik šikovných hráčů a také dva pořádné dlouhány, kteří to s míčem uměli. Naštěstí v koncovce selhávali, a to i za přispění opět výtečného Michala. Ten předváděl parádní zákroky a společně s Roháčem byl mužem zápasu, který jsme vyhráli nakonec 8:2.
Právě kapitán Roháč hraje poslední utkání v úžasné formě, se soupeři na svých postech si dělá, co chce a rozhoduje zápasy v náš prospěch. Není na to ale sám. Zdatně ho doplňuje náš doposud nejlepší střelec Šilhy, probuzený sniper Lafi a jistota na kraji zálohy Bobby. V obraně se stále více prosazuje poctivým přístupem Pavlík, skvělý je Koťas, který je i přes mladší věk základním kamenem sestavy.
Zapomenout nemůžu ani na Majkla s Míšou, dříče Kubu s Pavlem nebo rychlíky Sojkyče s Adamem. Ti všichni se stali součástí týmu, který má chuť jít za velkými výhrami, a to i přesto, že to bolí a je to pořádná dřina. Docházka na tréninky, morálka při jednotlivých cvičeních, motivace před každým zápasem, to mi dodává elán a víru, že mi pod rukama roste velký a hlavně charakterní tým, který má budoucnost.
