Pěkný fotbal po zásluze vyhrál

V posledním soutěžním kole nás na domácím pažitu čekal tým Modřan. Po podzimu jsme odjížděli poněkud roztrpčeni z Modřan, protože výraznou herní převahu jsme neproměnili v body a domácí nás porazili stylem – NAKOPNI TO NA KAPITÁNA. Tentokráte jsme podobný tah očekávali, takže jsme se snažili jako vždy držet více míč než soupeř a oplatit mu ten podzim. Soupeř přijel jen s osmi kluky, takže se i varianta, že budeme hrát na dvě sedmičky jevila jako výborná – prostě je unavíme a porazíme.

Aleš Rosendorf 11. června 2011 Mladší přípravka B

Od začátku jsme na Modřany vlétli a drželi míč, přesto naše kombinace často vázla, protože opětovně jsme ho drželi déle než je zdrávo a tím pádem i méně jsme si přihrávali. Přesto jsme se však po deseti minutách prosadili. Kakao alias Matěj Veverka obešel protihráče a byl faulován, k přímému kopu se postavil Ben Hollerbach a jeho pokus skončil v síti, přestože si brankař na míč sáhl. Hosté měli pár náznaků – resp. brejků ve stylu „Kopni to na Vojtu!“, tento hráč nám párkrát zle zatopil, ale jednou ho vychytal Kristian Komani včasným vyběhnutím a dvakrát naše obrana. V 20. minutě Matěj Jiras vybojoval míč, potáhl ho, přihrál Vaškovi Velebnému, ten ještě prodloužil na Nicole Klomínkovou a ta sama před brankařem nezaváhala a skórovala, 2:0. Dvě minuty před koncem, jsme ve středu hřiště zbytečně ztratili míč a přišla přihrávka na VOJTU, který v souboji s Dominikem Forejtkem dokázal z 15 metrů vystřelit a nachytal Kristiana v brance na švestkách.

Na začátku druhé půle dokázali hosté vyrovnat. Nezvládli jsme autové vhazování, míč se dostal k „VOJTOVI“ a ten podél vybíhajícího Kristiana skóroval. My jsme však dokázali rychle odpovědět. Ben Hollerbach pláchl obraně, v plném běhu přihrál mezi dvěma modřanskými Ellen Klomínkové, ta se připravovala k zakončení, té však jeden z modřanských skluzem vypíchl míč, avšak tak nešikovně, že si vstřelil vlastní gól. Hosté však dokázali vyrovnat, na vykopnutý míč od Kristiana čekal Martin Kačerovský dlouho, nechal soupeře zpracovat, obešel Martina, přihrál „VOJTOVI“, který se snadno zbavil Dominika Forejtka a vstřelil branku na 3:3, Kristian míč nedokázal vyrazit. Pět minut před koncem však Matěj Veverka zahrál perfektně rohový kop, že si ho obrana srazila do branky, 4:3. V závěru jsme už namíchali sestavu a když měli Modřany míč, získal „VOJTA“ svého strážce, který ho hlídal. Přesto se však jednou vysmekl a trefil tyčku. Rozhodčí pak odpískal konec a mohlo se začít slavit, tentokráte, protože to bylo poslední kolo, tak byly oslavy mohutné. Zakřičeli jsme si „Zličín válí“, měli děkovačku s rodiči a diváky z řad divizního áčka. Pak Richard a Martin polili nic netušícího trenéra Aleše ledovou vodou a nakonec byl vítězný vláček a plácání s rodičema.

Naše hra měla k úplnému optimu tak 20% kousek, často jsme zbytečně ztratili míč – nakopnutím, nepřesnou přihrávkou, nekoncentrovaností. Přesto je vítězství zasloužené, zasloužili se o něj všichni stejnou měrou, ať už velmi slušný výkon Kristian Komaniho v brance nebo naše útočná fáze. Myslím, že druhý gól charakterizoval nejlépe naši hru. Vybojovaný míč a dvě přesné a pro soupeře smrtící přihrávky a přesné zakončení. Jen tak dále. Takovéhle branky vždy potěší všechny a ukáží jim, že to co děláme na tréninku má smysl a využije se při zápase.

Jediné nad čím bych se pozastavil je chování trenéra či asistenta z Modřan (stál při zápase u lajny, tak ho považuju za člena realizačního týmu) po odpískání konce zápasu, sundat si triko mrsknout s ním o zem a řvát na kluky, že takhle hrozně se fotbal nehraje a že můžou ten dres takhle zahodit, opepřené pár sprostými slovy, mi přijde nemístné. Kluci se snažili podat co nejlepší výkon stejně jako ti naši. Spíš by si měl sypat popel a kamení na svoji hlavu. Protože kluci z Modřan hráli to, co je trénéři naučili – tj. systém „NAKOPNI TO NA VOJTU.“ My jsme to očekávali, a vzhledem k tomu, že jsme po většinu zápasu vedli, tak jsme ani nebyli nucení toho VOJTU osobně bránit. A když přišli poslední chvíle zápasu, tak jsme mu jen věnovali zvýšenou pozornost a bylo po problému. Každý průměrně inteligentní opičák by tuto taktiku hned prokoukl a zachoval se stejně, a když ostatní modřanští nedokážou,kromě VOJTY, vstřelit branku, tak mají smůlu. Mě těší, že se u nás o branky podělili různí střelci. Takže příště méně sprostých invektiv směrem k dětem a více práce na týmové hře!!!

Aleš Rosendorf

A jak jste viděli tento zápas Vy? Vyjádřete se do komentářů pod článkem.

 

Videosestřih ze zápasu: http://www.youtube.com/watch?v=wVg9QmFF67Q