Poslední divizní výjezd mimo Prahu naplnil naše očekávání.

 neděli vyrazil náš A tým na poslední divizní utkání mimo Prahu. Cestu do Strakonic jsme absolvovali s nezapomenutelnými vzpomínkami z podzimního utkání Strakonic na našem hřišti, kdy nám rozhodčí připravili adaptaci představení Alenka v říši divů (v upravené verzi nechť si neznalý čtenář nahradí Alenku všemi slušnými příznivci fotbalu). Tušili jsme , že vzhledem k aktuálnímu postavení Strakonic v divizní tabulce můžeme očekávat druhý díl v divizi tak populárního představení. Očekávání nás nezklamalo. Trojice rozhodčích předvedla perfektní režijní výkon a svými rozhodnutími připravila všem divákům mnoho příležitostí k údivu. Chápeme, že režisér má právo na svůj pohled, jak se má představení vyvíjet. Kam bychom to přišli, kdyby si hráči dělali, co by chtěli a nerespektovali představy rozhodčích, jak má celý děj dopadnout. Jejich snaha odvděčit se domácím za jejich pohostinnost (jistě dostali dobře slazenou kávičku) byla tak zřejmá, zejména když svou profesionalitu dokazovali sudí tak dokonale, že přiváděli k smíchu i domácí diváky.

Aleš Rosendorf 30. května 2011 Muži A

Utkání, do kterého jsme nastoupili bez 4 hráčů základní sestavy jsme proti aktuálně druhému celku divize nezačali špatně. Prvních 10 minut jsme byli aktivnějším mužstvem, kdy zejména důrazný Ivan Merta dvakrát ohrožoval branku Strakonic. Jeho střely však svůj cíl nenašly.

Domácí zahrozili v 10. minutě první střelou, která mířila nad branku. Ve 13. minutě zahrávali domácí rohový kop z levé strany. Prudký míč do malého vápna David Schopf stačil vyrazit před dobíhajícím útočníkem Strakonic. V první třiceti minutách se hra vyrovnala a nic nenasvědčovalo tomu, že velké přestavení má tak dlouhou objektivní předehru. Domácím se nedařilo náš tým přehrávat a hra vůbec nevypadala na to, že hraje druhý tým s posledním. Spíše se zdálo, že hrají sousedé v tabulce (nutno přiznat, že sousedé v dolní polovině tabulky). Po půl hodině hry usoudil hlavní rozhodčí, že s průběhem představení je třeba něco udělat a při první příležitosti se pokusil nasměrovat děj představení dle svých představ (nebo přání domácích?). Ve 36. minutě využil situace, kdy se hrálo v našem pokutovém území a k překvapení všech (vlastně ne všech, někteří domácí funkcionář asi tušili o co jde, že pane Káníku) odpískal proti nám penaltu. Aby nebylo pochyb o oprávněnosti tohoto rozhodnutí, zkušeně přidal žlutou kartu našemu údajně faulujícímu obránci Petrovi Šatnému. Exekutor pokutového kopu Milan Glazunov však nabídnutou příležitost nevyužil a branku přestřelil.

To asi popudilo hlavního rozhodčího a pravděpodobně za řeči (má opravdu výborný sluch, slyší dobře víc jak na 50 metrů), nic jiného to být nemohlo, přidal v následující minutě žlutou kartu i Richardu Volouškovi. Ve 42. minutě byl zezadu sražen před hlavní tribunou Tomáš Skála a k tomu dostal také žlutou kartu (zase ty řeči). To už se diváci asi dobře bavili, bylo vidět hodně rozesmátých tváří.

Na začátku druhého poločasu zahrozil domácí Petr Kotrba. Jeho střela ve 47. minutě těsně minula levou tyč naší branky. Hned nato po závaru v našem malém vápně se míč dostal k Jiřímu Benediktovi, který svou střelu z 20 metrů poslal nad naši branku. Stálý tlak domácích na začátku druhého poločasu byl korunován úspěchem. V 53. minutě se dostal k míči Josef Šimánek a prudkou přízemní ranou k pravé tyči překonal Davida Schopfa. Ten si na míč sice sáhl, ale objektivně krásnému gólu nezabránil. V 55. minutě kopali domácí trestný kop z hranice velkého vápna , střela Libora Hořejšího však mířila nad branku. V 60. minutě vystřídali poprvé domácí. Ze hry odešel Karel Cibulka a nahradil ho Martin Vozábal. Příchod zkušeného hráče se ihned projevil na hře domácích, kteří získávali územní převahu a začali nebezpečněji ohrožovat naši branku. Vozábal se ihned po vběhnutí na hřiště dostal ke střele, tu mu však pohotovým zákrokem zlikvidoval náš kapitán Martin Zahálka. V 66. minutě opět Vozábal krásnou střelou trefil spojnici břevna tyče a o 3 minuty později zlikvidoval jeho střelu doprostřed brány David Schopf. Domácí se usadili na naší polovině, k čemuž jim vydatně pomáhalo „objektivní“ posuzování hry celou trojicí rozhodčích. Správně pochopili, že za tohoto stavu stačí nepřipustit nás do žádné akce a to zvládli opravdu bravurně.Za zmínku stojí zejména posuzování hry tělem, kdy nám pískali každý kontakt a domácím dovolovali hru tělem jako v NHL. Speciální kapitolou bylo mávání ofsajdů. Podle pravidla: „přihrávka na našeho útočníka – praporek musí nahoru“ se nestyděl pomezní mávat jako posunovač na nádraží i v situaci, kdy před naším útočníkem , nejčastěji to byl Ivan Merta, byli i dva domácí obránci k brance Strakonic a praporek byl nad hlavou dříve než je Ivan začal předbíhat směrem k brance domácích. Kam by ses Ivane honil, ještě bys mohl dát gól.

V 73. minutě jsme zahrozili hezkou fotbalovou akcí. Richard Valoušek zatáhl míč po pravé straně, stačil odcentrovat a přesným obloučkem našel ve vápně dobíhajícího Tomáše Skálu.. Ten však tísněn obráncem domácích zakončil mimo branku.

V 78. minutě jsme střídali i my. Alena Redžiče nahradil Adam Šimonovský.

V 85. minutě opět potvrdili rozhodčí svůj přehled a cit pro hru. Vozábal dostal přihrávku do dvoumetrového ofsajdu, rozhodčí nereagovali. Asi měli úkoly rozdělené, na jedné straně se mává na druhé ne (a chlapci pozor, nepopleťte to). Vozábal míč v ofsajdové situaci perfektně zpracoval, zpětnou kličkou se zbavil vracejícího se Jakuba Moudrého, kterého svou zkušeností a technikou pěkně vyškolil a šel sám na naši branku. Jeho střelu však Schopf vyrazil a na výsledku se již nic nezměnilo. V závěru utkán ještě domácí dvakrát takticky vystřídali. V 86. minutě nahradil Libora Hořejšího Jakub Barda a v 88. minutě Petra Kotrbu Jan Novák. Příležitost ke změně skóre ubylo také proto, že rozhodčí ukončil utkání v 89. minutě ( i přesto, že v polovině každého poločasu v přerušené hře umožnil hráčům, aby se opláchli -chválihodné gesto v horkém počasí, jen kdyby tu ztracené minuty a čas na opravdu pomalá střídání zohlednil v nastaveném čase). Jistota je jistota.

Proti poslednímu domácímu utkání předvedli naši hráči zlepšený výkon a za svou bojovnost se nemusí stydět. Doufáme, že takto vedená utkání je psychicky nezlomí a že ve zbývajících divizních utkáních se pokusí získat nějaký ten bodík. Zopakují-li kolektivní výkon, jako v tomto utkání, je šance na dobrý výsledek reálná.

Nechceme stále fňukat ani přednášet oficiální stížnosti, které jsou často řešeny bizardním způsobem. Protože se ale rádi podělíme o silné zážitky s rozhodčími, doporučujeme komisi rozhodčích, aby si toto představení nenechala ujít a požádala SK Strakonice 1908 o video z tohoto zápasu. Bude-li video i s titulky, jistě nebude chybět text: Režisér: Martin Svatík, Asistenti režie: Jakub Hrabovský a Pavel Bacík. Přejeme příjemnou zábavu.

Kdyby za nás Strakonice zaplatily pokutu za to, že jsme nenastoupili k zápasu, my bychom ušetřili za autobus a Strakonice jistě za své režijní náklady. A český fotbal by byl ušetřen jedné ostudy. Nám nezbývá, než si podobně řízenými zápasy nenechat vzít chuť do hry a budoucích zápasů.

 

Takto nám zápas písemně zdokumentoval předseda klubu Ing. Milan Šmíd. Lépe to napsat asi nešlo.