Překvapení se nekonalo ....

V neděli 30.3.2014 nás čekal další těžký zápas - hostili jsme vedoucí mužstvo Pražského přeboru, FC Tempo.

Marek Muller 1. dubna 2014 Starší dorost

Druhý mistrovský zápas se nám začal trošku hroutit už v týdnu , kdy jsem obdržel omluvenky od hráčů kteří ulehli s antibiotiky a zraněními. Čekal jsem ještě do pátku jak se vše vy stříbří ale bohužel ke všem nemocným a zraněním přišel ještě odjezd tří hráčů na školu v přírodě. Musel jsem tedy povolat kluky kteří za starší dorost nenastupují ale věřil jsem že na hřišti nechají vše. V neděli jsme tedy před zápasem sesbírali 13 hráčů a šli na to.

Zápas začal ve velkém stylu , hrálo se nahoru dolu a oživení přinášely i osobní souboje kdy ani jeden s hráčů nedal druhému nic zadarmo. Soupeř který k nám zavítal obsazuje první místo v tabulce a dává v soutěži spousta gólů. To bylo vidět na lajnách kdy ani náš nejrychlejší hráč nestačil rychlostně na útočníky soupeře. Hráli jsme ale vyrovnanou partii a to i s hezkými přechody do útoku. Přišla ale opět rychlá akce soupeře po pravé straně a s následujícího centru se na penaltě nepokrytí soupeř hlavou nemýlil 0:1. Nepoložili jsme se a dál jsme vzdorovali soupeři a hra kterou kluci předváděli a k tomu i nasazenost se mě líbila. Opět ale přišel útěk tentokrát po levé straně kdy jsme rychlostně nestačili a soupeř ve 39 min. Zvýšil na 0:2. Tak skončil i první poločas.

Do druhé půle jsem poslal místo unaveného Švehly Mart. Kubinu. Po chvíli hry se soupeř dostal do tříbrankového vedení kdy opět neobsazení hráč při náběhu do vápna hlavou zakončoval přesně a bylo to 0:3. Další rána přišla hned po pěti minutách kdy podle mého názoru rozhodčí odpískal nesmyslnou penaltu a soupeř šel do vedení o čtyři branky 0:4. V 63 min. Jsme museli sáhnout ke střídání, kdy Málek nemohl běhat pro bolest nohy a na hřiště se tak dostal již druhý hráč který věkově ještě může hrát za st. Žáky a to Pešek. Soupeř již v této fázi byl lepší a stále využíval své rychlé křídla v což proměnil i další gól 0:5. Pak už jsem stáhl obranu pouze na 3 hráče a snažili jsme se alespoň zmírnit stav. To se nám vyplatilo v 77 min. kdy krásnou střelou za vápnem skóroval Růžička 1:5. Od vstřelení gólu jsme najednou byli lepší a zatlačili jsme soupeře na jeho půlku. Už jsme ale neměli čas a navíc flegmatický přístup pomezního rozhodčího kdy neodmával jasný ofsajd a soupeř tedy upravil na konečných 1:6. Samozřejmě to nebylo v rozhodčích ale i přes výsledek který se čte hrůzostrašně bych chtěl všem klukům poděkovat že nevypustili ani chvilku a se vztyčenou hlavou zápas dohráli. Já jako trenér po shlédnutí zápasu , naší marodky a soupisky soupeře bych chtěl všem poděkovat za bojovnost a nasazení v zápase. Věřím, že máme do budoucna velký potenciál a naše chvíle přijdou.

Hl. Trenér Martin Hořejší