Přípravka přejela Lipence
Už ráno nám bohužel nemilá zpráva trochu pokazila náladu a vyvstal problém, Vašík Milata nám onemocněl – člověk by to jistě nějak překousl, ale Vašík je náš brankař a to nás trochu znervóznilo, přece jen, když má Vašek den tak toho spoustu chytí, bohužel zrovna na dnešní zápas chytil bacila. Naneštěstí díky tomu, že jsme poměrně dlouho točili hodně hráčů jako brankaře, jsme věděli, kam sáhnout mezi hráče pro hledání ideální náhrady – do branky šla naše útočnice Ellen Klomínková. Soupeř měl bilanci jedenácti výher a jedné porážky, tedy stejně jako naše družstvo. Navíc většinu soupeřů porážel drtivým způsobem. Proto ty obavy.
Na prvním hřišti si naše čtveřice v první třetině vedla tak, že to skončilo 1:1. Ve druhé třetině už kluci začali Lipence viditelně přehrávat, nutno podotknout, že soupeř měl jen jednoho hráče na střídání, ale to nijak nesnižuje kvalitu našeho výkonu a poměrně dobré kombinace. Druhá třetina skončila 4:1 pro nás. Třetí třetina se změnila na exhibici, kdy kluci soupeře drtili a nepouštěli ho na dostřel naší branky, spousta branek padla po vydařených kombinacích. Třetí třetina skončila 6:1. Ellenka chytala dobře a tak pomohla k vydařenému výkonu.
Sestava: Klomínková E. - Hollerbach, Komani (K), Pešek, Velebný, Jiras, Kačerovský
Celkově jsme na prvním hřišti zvítězili 11:3.
Na druhém hřišti jsme se v první třetině poměrně rychle ujali vedení, domácí sice vyrovanali, ale pár vteřin před koncem první třetiny jsme dali gól na 2:1 a takto jsme i vyhráli první třetinu. Druhou třetinu jsme na hřišti rozpoutali uragán přihrávek a kombinací a neustálého napadání rozehrávky soupeře, škoda, že to skončilo jen 5:0. Šancí bylo na trojnásobek. Ve třetí třetině jsme nepolevili a ještě trochu přidali, ale v zakončení jsme opět byli zbytečně zbrklí a tak jsme se připravili o další porci branek v síti Lipenců. Třetí třetina skončila 6:0 pro nás. Všichni hráli nejlépe jak mohli, přesto bych chtěl vyzvednut hru a výkon Matěje Veverky, populární Kakao, přestože nevstřelil jedinou branku a jistě by si jí zasloužil, soupeřům utíkal, kličkoval, zabránil spoustě útočných akcí a především byl strůjcem naší rozehrávky, po jeho akcích a přihrávkách padlo 9 gólů ze třinácti !!! A jen u dvou branek nebyl na hřišti!!! Ondra Matějovský sice v brance tolik práce neměl, přesto nás párkrát podržel a na to, že se jednalo o jeho třetí zápas v brance tak to byl super výkon.
Sestava: Matějovský – Forejtek, Veverka, Flieger, Šilhán, Klomínková N., Horyna
Celkově jsme na druhém hřišti zvítězili 13:1.
Celkové skóre tedy skončilo 4:24 pro nás.
Popravdě čekal jsem těžší zápas, zvlášť po tom co jsem pročítal stránky Lipenců a výsledky a hra jejich kluků, kdy je autor vynášel do nebes tomu nasvědčovali. Čekal jsem větší odpor a zajímavej zápas. To se však nenaplnilo a skončilo to jednoznačnou záležitostí v náš prospěch. Soupeř mě jednoznačně zklamal a myslím, že ani kdyby jich bylo víc než 11, že by to bylo úplně stejné. Náznaky nějaké kombinace Lipenců tam prostě nebyli, i kdyby jim chybělo několik hráčů, tak ostatní by je měli zastoupit, vždy to bylo nakopnutí směrem dopředu, nebo průnik jednotlivce. Takhle to doslova působilo, že Lipence mají 5-6 kluků co to táhnou, a dnes chyběli, a díky nim vyhrávají a zbytek týmu tvoří jakousi stafáž, nebo kulisy do počtu. Oproti našemu týmu, kde je každý důležitý a vyhrává týmovým výkonem, který je podpořen osobním výkonem každého jednotlivce. Takový Loko Vltavín byl dle mého názoru mnohem fotbalovější soupeř než Lipence. Rozdíl 20 branek je sice veliký, ale když si promítnu všechny naše šance, které jsme zahodili tak to mohlo skončit i rozdílem dvojnásobným! Navíc soupeř, který pravděpodobně nastřílel i nejvíce branek v soutěži (počítal jsem to na jejich stránkách a vstřelili před naším zápasem už 273 gólů, oproti tomu my před tím zápasem jen 190, nyní už 214) nám dal jen 4 branky, což je nejméně ze všech týmů se kterými jsme hráli a to jsme se v zápase museli obejít bez našeho nejzkušenějšího brankaře!!! Především zakončení musíme zlepšit a také musíme zapracovat na nabíhání do kombinací, přestože většina kluků chápe co po nich chceme, ne vždy se rozhodnou naběhnout sami od sebe, ale až po našem pokynu, ale věřím, že jim určitě herní mechanismy zakořeníme a budou tak nabíhat sami od sebe a jejich hra se tak bude čím dál tím více podobat jejich modlám z Barcelony – tedy přihrávky, kombinace až k brance.
A teď ještě jedna věc. Veřejné tabulky se sice nevedou, ale už teď můžu s jistotou říci, že kdyby se vedly, tak jsme první, protože jsme jen jednou prohráli a ostatní minimálně dvakrát, doufám, že zaváhání z prvního kola se už nebude opakovat a soutěží proplujeme jako nůž máslem a na konci se budeme radovat z pomyslného prvního místa. Ale ještě nás čeká 14 hodně těžkých zápasů, ve kterých musíme své postavení obhájit svým výkonem. Přece jen, za podzim se naše mužstvo už naučilo pozápasový pokřik a bylo by prima si ho po každém zápase zakřičet!
8. LISTOPADU 2011 MUSÍM SE OPRAVIT!!! JSME AŽ DRUZÍ A TO ZA NAŠÍM JEDINÝM PŘEMOŽITELEM Z HOSTIVAŘE A TO KVŮLI VZÁJEMNÉMU ZÁPASU, KLUCI Z HOSTIVAŘE ZAVÁHALI TAKY JEN JEDNOU.
Aleš Rosendorf
