Remízový mariáš na Nuslích
V neděli odpoledne se v Nuslích sešlo několik fanoušků a fanynek dobrého fotbalu, aby zhlédli utkání mezi domácím SK a B-mužstvem Zličína.
Po nedělním obědě jsme se v nevelkém počtu sešli na hřišti Nuslí – soupeře, který měl před zápasem v tabulce jen o bod méně než my, takže se hrálo opravdu o hodně. Trenér Dobeš měl nakonec k dispozici pouze 14 hráčů, neboť na poslední chvíli neočekávaně odpadli Kamarýt a Ježek – zejména absence Petra Ježka vyvolala v kabině různé spekulace o hráčově sobotním večerním programu. Zápas jsme začali opatrně, většinou se hrálo na naší polovině. Hosté zahrozili dvakrát ze standardních situací, kdy balón nebezpečně proletěl naším pokutovým územím. Ve 12. minutě sebral v našem vápně Šparlinek útočníkovi Nuslí balón i s nohama, rozhodčí poněkud zvláštně ponechal výhodu, aby po zablokované střele Nuslí odpískal pokutový kop. Ten soupeř s jistotou proměnil a Nusle se tak ujaly vedení 1:0. Inkasovaná branka nás příliš nerozhodila a hned za deset minut se nám podařilo zásluhou Pavla Zbožínka, který svou střelu po přesném Belkově pasu pěkně zatočil k zadní tyči ve stylu Thierryho Henryho. Hra se pak na čas zklidnila a pokračovala bez větších šancí na obou stranách. Po půlhodině hry zastavil Šlehofer nedovoleně pronikajícího hráče, aby pak hvizd rozhodčího komentoval nepublikovatelným výrazem, který rozhodčí ocenil žlutou kartou. V minutě 39. všem zličínským hráčům a fanouškům přibylo několik dalších vrásek na čele – to když Šlehofer metr před vápnem “přejel” hráče soupeře, inkasoval po zásluze druhou žlutou kartu a začala tak dlouhá přesilovka Nuslí. Aby toho nebylo málo, o minutu později ztratil Trnka u lajny balón, domácí hráč jej přesně poslal na volného útočníka, který mazácky přehodil Vláďu Pospíšila a inkasovali jsme podruhé. Naše brankářská jednička si navíc v průběhu první půle přivodila zranění a musela střídat. V závěru poločasu jsme se ještě dostali do slušných příležitostí, avšak jak Belkova střela, tak i Greshnyakova hlavička postrádaly razanci a branku tak nepřinesly. Do kabin se šlo za stavu 2:1 pro domácí.
S Rosendorfem v bráně jsme vyběhli na nuselský pažit k druhému poločasu. Ten přinesl mnohem agresivnější fotbal, ani jeden tým důrazem nešetřil a olej do ohně přilévali svými na obě strany nepřesnými výroky též všichni tři sudí. Zejména hlavnímu se zápas vysloveně vymknul z rukou, výsledkem čehož bylo několik opravdu nevybíravých zákroků a strkanic. Ve 47. minutě obdržel Venca Pechr žlutou kartu. O dvě minuty později jsme měli možnost rozehrání přímého kopu nějakých pět metrů za hranicí velkého vápna. Míra Novák se pokusil soupeře překvapit rychlou rozehrávkou, nečekal na hvizd hlavního sudího a vystřelil. Brankář Nuslí jeho pěkně umístěnou střelu s obtížemi vytěsnil na roh. Početní převaha soupeře se čas od času projevila nějakým povedeným brejkem, které však likvidoval pozorný Rosendorf. Ten si svou slabší chvilku vybral pouze při rozehrávání z našeho vápna, kdy podklouzl, následně balón před přibíhajícím hráčem domácích ještě jednou nejistě odkopnul, což je pochopitelně proti pravidlům a musel tak následovat nepřímý kop. Při stavění zličínské zdi cítil záložník Nuslí potřebu opakovaně komentovat její vzdálenost od balónu, za což si od zličínských, zejména Hořejšího, vyslechl několik nelichotivých výrazů. Trenér našeho béčka se pokusil znavené mužstvo oživit střídáním – na hřiště přišli Grégr a zejména obávaný střelec Peterek, jehož dosavadní bilance “Co 35 minut – to gól” naháněla hrůzu i soupeřům zvučnějších jmen než SK Nusle. Za zmínku stojí ještě pěkné sólo Kuby Hořejšího, který kolem pěti hráčů domácích protančil jak kolem kuželů, pak sice spadl spíše únavou než kvůli faulu, ale ať tak či onak, hlavní arbitr zapískal a nám se tak naskytla možnost zahrávání přímého kopu z poměrně nadějné pozice. Branku jsme ovšem nevsítili. S blížícím se závěrem zápasu začaly na obou stranách stále více a více pracovat nervy. V 86. minutě obdržel Novák žlutou kartu. O čtyři minuty později střídající hráč Nuslí zajel evidentně bez úmyslu trefit balón do Vaška Pechra, zranil mu koleno a rozhodčí byl velmi milosrdný, když vytáhl pouze kartu barvy žluté. Tím se situace na hrací ploše ještě vyostřila, hostující kapitán Václav Kučera dokonce zvažoval odvolání týmu z hrací plochy. Několik zličínských fanoušků neslo verdikty rozhodčího nelibě, což také dosti hlasitě dávali najevo. Zraněný Pechr výkon arbitra okomentoval slovy, která ve Slovníku spisovné češtiny určitě nenajdete a na závěr sudímu gestem ukázal, že je jednička – ten pro jeho projevy neměl pochopení a rovnou vytáhl červenou kartu. Dohrávali jsme v devíti. O chvíli později se na druhé straně hřiště střetli Hořejší s jedním z hráčů hostí, následovala strkanice, které dominoval kapitán Nuslí, který strčil na zem Tomáše Grégra a naprosto nepochopitelně nebyl vyloučen. Při našem posledním útoku šel míč po ose Šparlinek-Trnka-Zbožínek zpět k Trnkovi, který byl několik metrů za hranicí šestnácky faulován. Pavel Zbožínek zachoval chladnou hlavu a za jeho přesnou střelou se brankář domácích pouze ohlédl. Vyrovnáno – 2:2. Kapitán Václav Kučera následně provokativně běžel oslavit branku s trenérem domácích Nuslí, který během zápasu opakovaně projevoval své antipatie k zličínskému béčku. Zásluhy na vyrovnací brance si činil i Tomáš Grégr, který prodlužoval zeď domácích a údajně se před letícím míčem sehnul. O tom lze ovšem důvodně pochybovat. Po vstřelené brance donesli domácí hráči pouze míč do středového kruhu, rozehráli a hlavní rozhodčí zápas svým hvizdem ukončil.
Novopečený kapitán našeho týmu Venca Kučera po zápase vyšperkoval svoji přehnanou euforii ze závěru utkání „šoupnutím“ tří flašek medoviny ve zličínské hospodě, které potěšily nejen přísedící hráče, ale i trenéry. Utkání „se vším všudy“ tak bylo náležitě zakončeno…
