Škodí, či neškodí hlavičkování malých fotbalistů zdraví?
Nad otázkou z titulku se ve svém textu zamýšlí Antonín Plachý, vedoucí trenérsko-metodického úseku Fotbalové asociace ČR. Text byl napsán po diskuzi s neurology, profesory Růžičkou a Smythem.
Hlavičkování může být opravdu problém ve vývoji, pokud je necitlivé vedení dětí a mládeže. Při úderech se vyplavují látky, které dlouhodobě mohou zapříčinit různé typy demencí (Alzheimer, Parkinson…). Fotbalová asociace ČR má tuto věc v současné metodice vcelku ošetřenou, ale bude se ještě upravovat a zvýrazňovat. V každém případě je v metodice nutné tlačit ještě více na kvalitu hry s míčem u nohy, nikoliv nakopávané balony do soubojů na náhodu před branku. Pokud jde o nácvik, zejména v kategoriích přípravek a mladších žáků, bude FAČR v metodice doplňovat, aby se k nácviku používaly měkké molitanové míče. A v tréninku, pokud třeba u starších žáků již bude nácvik centrů a zakončování hlavou, tak aby míče byly podhuštěné a nikoliv přefouknuté. Na dětech, za současných podmínek kvality míčů, nebylo zatím nic testováno. Zásadní testy proběhly na dospělých, kdy zkusili 11 fotbalistů, kteří hlavičkovali čtyřicetkrát za 20 minut míče nastřelované dělem rychlostí 70km/h. Největší škody na neuronech mohou být, kdy hlava dělá pohyb do strany a hlavičkuje jakoby spánkovou kostí. Nejde ovšem o úder míče samotný, ale o to, že mozek naráží uvnitř hlavy na spánkovou kost, kdy vzniká trauma. Míč tomu pomáhá, ale zde je to podobné při jakémkoliv úderu, (otřesu, prudkém zastavení), takže nácvik hlaviček je podstatný čelem. Opakované hlavičkování s míčem nad sebou (dribling) je víceméně k ničemu i z hlediska herních dovedností, takže ten se může úplně vynechat. Zástupci FAČR monitorovali zhruba 30 utkání přípravek, v nichž vycházel počet hlaviček na hráče a utkání kolem čísla 0,5. Samozřejmě v případě, že je utkání vedeno aktuální metodikou. V mladších žácích je to zhruba jedna hlavička na hráče, od starších žáků se dostáváme na nejvýše kolem pěti hlaviček za zápas na jednoho fotbalistu. Nikoliv tedy 7-12, jak je v některých zdrojích uváděno. Co je ovšem podstatné: pokud se děti hýbou v kognitivně náročném prostředí = orientace v prostoru, rozhodování, kreativita = hra, tak je tento pohyb naopak výraznou prevencí demencí a rozvojovou oblastí mozku, takže při správné metodice je fotbal zdravotně prospěšný.
Rodiče tedy nemusí panikařit, pokud někde zaslechnou jen část pravdy, samozřejmě často přehnané.
Převzato z www.fotbalpraha.cz
