Střelecké hody v souboji s Lochkovem
Po dobrém výkonu zvítězilo béčko vysokým rozdílem nad mužstvem Lochkova
Filip Trnka 4. listopadu 2009 Muži BV neděli odpoledne se sešla hrstka nejvěrnějších fanoušků B-mužstva Zličína u hřiště s umělou trávou, aby podpořila domácí v souboji s Lochkovem.
Koncert sudího Valka v předchozím mistrovském klání v kombinaci se zasedáním disciplinární komise způsobil, že realizační tým domácích čítal tentokráte pouhého jednoho člena, avšak nutno dodat, že vedoucí Jirka Komínek se s nastálou situací popasoval se ctí a přispěl svými pokyny k dobrému výkonu i výsledku… Ale nepředbíhejme.
Zličínští do utkání šli s cílem odčinit dvě porážky z posledních zápasů, získat tři body a vzdálit se tak od sestupových vod. A vyšlo jim to náramně.
V prvním náznaku šance se Zbožínek ještě zastřeloval, aby záhy – již v páté minutě – naservíroval balón jak na stříbrném podnose Brychovi, pro kterého již nebylo velkým problémem poslat ho z několika metrů do sítě – 1:0. O deset minut později zahrával hrající zličínský trenér Šimonovský rohový kop, který navrátilec do sestavy Šparlinek z první poslal za záda brankáře hostů – 2:0. Ti si po druhé inkasované brance nestihli ani pořádně vynadat a už jejich golman lovil míč z brány potřetí – po dalším rohovém kopu neudržel balón a byl to opět Martin Šparlinek, kdo zavěsil – 3:0. Vzduchem zavoněl hattrick.
Domácí pokračovali ve velkém stylu, a tak se hrálo jen na jednu branku. Zličínský brankář Vláďa Pospíšil musel zpozornět jen při dvou standardních situacích Lochkova, z nichž rezultoval všehovšudy jeden střelecký pokus spadající do kategorie střel, které golmani od divize výš chytají pod dres. Aby toho nebylo málo, napřáhl ve 32. minutě Standa Belko z dobrých 25 metrů a jeho smělý pokus zaplul přesně k tyči. Skóre se tak měnilo na z pohledu Lochkova hrozivých 0:4, a tak nepřekvapilo, když se z publika směrem k hostující střídačce ozval výkřik „Hoď tam ručník!“.
Nicméně ručník na hřiště nikdo nevhodil, a tak se poločas v poklidu dohrál… Během přestávky domácí trenér svým svěřencům zopakoval, že je třeba zachovat obezřetnost a z nastoleného tempa nepolevit. Navíc měli všichni v živé paměti jeho poučku, že nejzrádnější je poločasové vedení 2:0 – z čehož si snaživější hráči dovodili, že vedení 4:0 je dvakrát tak zrádné.
Pokud někdo čekal, že druhá půle přinese nějaký významný obrat, mýlil se. Na hřišti se pokračovalo ve stejném duchu jako v první půli – k vidění tedy byla neustálá herní převaha domácích, ze které se rodila šance za šancí. Lochkov si vypracoval jedinou příležitost – zato však vpravdě stoprocentní – to když hostující útočník po pěkné akci svých spoluhráčů málo vídaným způsobem netrefil prázdnou branku.
Ale zpět k útočným nájezdům Zličína – v 52. minutě se dostal do samostatného úniku aktivní Šparlinek, elegantním „blafákem“ přelstil brankáře a zkompletoval hattrick – 5:0. Za deset minut pak hostující obraně po křídle utekl Skoumal, poslal centr před bránu, kde ho z první poslal do sítě Trnka – 6:0. Uběhlo sotva dalších pět minut a na konci zličínské kombinace se ocitl Brych, který, ač ho při zakončení soupeř s nejasnými úmysly málem připravil o trenýrky, dokázal s přehledem zakončit a zvýšil tak na 7:0. Poté se zličínský brankostroj na čas zastavil a tak se o „zábavu“ starali především domácí obránce Krupička s jedním s lochkovských útočníku, jejichž souboje daly vzpomenout na střety Řepka – Vlček při derby pražských „S“. Tři minuty před koncem utkání vyšachovali hráči Zličína lochkovskou obranu naposledy a Pavel Zbožínek uzavřel na konečných 8:0. Po nejlepším podzimním výkonu zličínských tak zůstaly všechny tři body doma. Utkání skončilo stejným výsledkem jako jarní duel obou týmů.