.... to je válec !
Hodnocení posledních zápasů starší přípravky očima trenérů.
V sobotu jsme jeli k dalšímu mistrovskému utkání na hřiště TJ Čechie Dubeč. Tento tým se nacházel na předních příčkách. Dubeč vsadila na velmi jednoduchý styl „kopni dlouhý balon a běž“. Naši kluci se oproti tomu snažili hrát kombinačně, ale soupeř nám většinou dokázal tyto kombinace účinně narušovat. Některé naše kombinace se nám ale povedlo i gólově zakončit. Bohužel se hrál fotbal plný soubojů a moc fotbalových akcí k vidění nebylo. Postupem času se ukázalo, že domácí tým je na tom fyzicky lépe a začal dominovat. Ubývající síly se začali projevovat větším množstvím našich chyb a prohranými souboji. Naštěstí náš soupeř nedokázal spoustu svých šancí proměnit, a tak konečný výsledek 23:18 nevypadá opticky tak špatně. Kluky musíme pochválit za snahu a bojovnost, kterou se to snažili urvat. Jsou zápasy kdy se fotbalově nedaří a když ještě narazíte na soupeře, který nechce hrát fotbal ale nakopávanou, tak to prostě ten den vyjít nemusí. Nic se neděje, zvedneme hlavu a příště to „odskáče“ další soupeř :o)
Za zmínku taky stojí chování jednoho z trenérů domácích, který našim klukům nadával do idiotů a svoje ovečky nabádal slovy „pořádně ho zfauluj, ale nesmí to být vidět“. K tomu se nedá asi nic moc říct, bohužel.
V netradiční den, ve čtvrtek, jsme přivítali dalšího soupeře, a to FC Tempo. Využili jsme teplého počasí a nalajnovali si travnaté hřiště. Trochu jsme měli obavy, jak se kluci poperou s přechodem na přírodní trávu. Naše obavy se během prvních pár minut rozplynuly. Utkání to bylo z počátku velmi vyrovnané. Oba týmy se snažili hrát kombinační fotbal a některé akce museli potěšit všechny přihlížející. Postupem času jsme začali mít míč častěji na kopačkách a některé akce nás vysloveně potěšili. Kluci se snažili hrát způsobem, jaký po nich vyžadujeme a přineslo to ovoce v podobě několika hezkých gólů. Ale jako vždy, jsme se nedokázali vyvarovat několika školáckým chybám, které většinou pramení z momentální nesoustředěnosti, byť se stejná situace v zápase opakuje několikrát. Ale vzhledem k teplému počasí, průběhu utkání a předváděné hře, to vyvolalo na tvářích nás trenérů spíš úsměv než naběhlé žíly. Průběh utkání jsme měli většinou pod kontrolou a dovedli jej k vítěznému konci, v poměru 25:17. Všichni dostali velkou pochvalu za předvedenou hru a způsob jakým k zápasu přistoupili.
V neděli jsme zajížděli na druhou stranu Prahy a naším dalším soupeř se stali kluci ze Sokola Kolovraty. Vzhledem k okolnostem při našem prvním vzájemném zápase, jsme s obavou čekali, s jakým kádrem na nás soupeř teď vyrukuje. Hned od první minuty jsme se na soupeře vrhli a nenechali je hrát. Kluci vzorně napadali a hráli kombinační fotbal, který velmi často dokázali zakončit vstřelenou brankou. Soupeř se vůbec nedokázal dostat do hry a byl neustále pod tlakem, s kterým si nevěděl vůbec rady a díky tomu kupil chyby a zbytečně ztrácel balony. Po první čtvrtině už z toho byla trochu exhibice našeho týmu doprovázená hlasitým povzbuzováním a ovacemi z táboru našich fanoušků a rodičů, při každé vstřelené brance nebo povedené akci. A že jich nebylo tohle odpoledne málo. Kluci si hru naplno užívali a zbyl i prostor si vyzkoušet některé hráče na nezvyklých postech. Ve zbytku zápasu už bylo jen otázkou, kolikrát se nám ještě povede rozvlnit síť soupeře. Celkem se nám povedlo vstřelit neskutečných 43 branek oproti 9 inkasovaným. A jak řekl po utkání jeden z našich hráčů „to byl teda válec“.
A dojem z tohoto odpoledního výletu? Krásné počasí, příjemný areál, vynikající výkon našich kluků, spousta branek k vidění a dobrá nálada v našem „kotli“. Co více si přát………..
V dalším kole k nám zavítalo mužstvo Hájů SOS, které se v tabulce nacházelo jen o bod pod námi. Před zápasem jsme kluky museli trochu vrátit na zem vzhledem k výsledku minulého zápasu. Od začátku jsme soupeře lehce zatlačili ale bez gólového efektu. Naopak soupeř z minima vytěžil maximum v podobě několika vstřelených branek po našich chybách, které se těžko chápou. Klukům se v teplém počasí nechtělo moc běhat a kombinace nám taky nezvykle vázla. Bohužel jsme spíš tahali míč a podstupovali spousty zbytečných soubojů, než abychom si to zjednodušili nahrávkou a náběhem. Možná taky kluci čekali, že se soupeř porazí sám, ale on se k tomu moc neměl. Postupem času se hoši trochu vzpamatovali a začali hrát, tak jak by měli. Díky tomu se nám povedlo vstřelit i nějakou tu branku a soupeři tím trochu přistřihnout křídla. Bohužel se nám spoustu šancí nepovedlo vyřešit, jak by si to daná situace zrovna žádala, a aby skončila brankou. Utkání to bylo až do konce velmi vyrovnané a rozhodnout mohla každá vstřelená nebo obdržená branka. Po závěrečném hvizdu se výsledek utkání zastavil na čísle 20:18 pro náš tým.
Přiznejme si upřímně, že v tomto zápase kluci zrovna neměli svůj den, ale díky bojovnosti se jim povedlo strhnout vítězství na svou stranu a za to jim patří velký dík. Někdy se prostě nedaří, ale to se může stát každému mužstvu. A tak byla chvílemi k vidění „opravdová Brazílie“ v podání našich chlapců, třeba výstavní vlastňák z poloviny hřiště, ukázkové zakopnutí o míč bez přítomnosti soupeře, několik vykopnutých krtků (snad nám to Olda odpustí) a otloukání brankových konstrukcí ze všech možných pozic. Nic se ale neděje, v klidu si k tomu něco málo řekneme a jedeme zase dál. Máme před sebou ještě poslední tři zápasy a ty si pořádně užijeme.
Velké poděkování patři i našim „kotelníkům“, kteří kluky všude vzorně doprovází, během zápasů kluky podporují a někdy na tvářích trenérů vyloudí úsměv svými vtipnými komentáři :o)
Trenéři Lukeš a Smetana
