Tohle se povedlo, teď hlavně nezpychnout
Jen pár dní po návratu z letního soustředění A tým mladších žáků prošel zápasovou zkouškou. Ta nás měla prověřit především po herní a taktické stránce. Cíl splnila nad očekávání, prošli jsme, ale je to teprve začátek, je potřeba zůstat ve střehu.
To jsem nečekal, musím upřímně říct hned na začátku. Vyhrát se soupeřem, který nám ještě do minulé sezóny byl rovnocenným protivníkem výsledkem 12:1, a to na jeho trávníku, tomu říkám paráda! Kluci si vyslechli zaslouženou pochvalu, ale i řadu výtek.
Kdekdo se po zápase divil, že jsem klukům vyčítal jednotlivé chyby za rozhodnutého stavu, ale právě na našich i drobných zaváhání může stát úspěch či neúspěch v přeborové sezóně. Tam nás čekají týmy ligových parametrů v čele se Slavií Praha, Motorletem nebo Meteorem. Ti budou každou chybu trestat.
Kluci se na to musí připravit, bude na ně vyvíjen tlak, který doposud nepoznali, stejně jako budou vzdorovat kvalitě soupeřů, se kterými doposud mistrovské zápasy nehráli. A na to je chci co nejlépe připravit. Ideálně tak, aby se i přesto stala naše hra zábavou a mohli jsme odcházet ze zápasu se vztyčenou hlavou, s pocitem, že jsme pro úspěch udělali vše, co bylo v našich silách. V takových situacích se i porážky lépe přijímají.
Pomoci k tomu měly fyzicky náročné úvodní čtyři týdny přípravy. Kluci získali potřebný fyzický objem a nyní si dokázali, že právě díky němu mohou rovnocenného soupeře o několik tříd převýšit. Do začátku soutěže máme týden, zaměříme se na výbušnost, cviky na zpevnění středu těla pro odolnost v soubojích, na práci s míčem pro rychlý přechod do útoku, efektivnost v zakončení i přesnost v rozehrávce. Právě nedůraz a špatné přihrávky mohou být naší Achillovou patou.
Ale to nedopustíme, kluci to nedopustí, cítím z nich odhodlání, chuť i zdravou motivaci. Drží při sobě, chtějí se zlepšovat. Zdravá konkurence v týmu je nutí jít pořád kupředu. To si myslím, že je ideálním nástrojem k tomu, abychom se zlepšovali a stali se černým koněm soutěže. Máme na to, jsem o tom stoprocentně přesvědčen.
A aby nebylo vše jen na našich hvězdách, považuji za svou povinnost, držet nad nimi ochrannou ruku. Být tím, který pohlídá, aby nezpychly po podobných vítězstvích, aby pracovali svědomitě a měli ze své „dřiny“ radost, aby hráli fotbal, který bude bavit nejen je, ale také rodiče za klandrem. Jestli se po této sezóně s některým z hráčů rozloučíme, nebude to proto, že by na to kašlal, ale protože po něm sáhne některý z věhlasných soupeřů.
