Uhelky nad naše síly
V druhém jarním zápase jsme uvítali tým Uhelných Skladů a chtěli jsme jim vrátit podzimní porážku.
První čtvrtina byla slibná a dostali jsme se do vedení, ale postupně se hra vyrovnávala. Druhá už byla v režii hostujícího týmu. Přestože se skóre zastavilo na 6:11, tak musím proti podzimu konstatovat zlepšení (porážka 4:12).
Góly jsme inkasovali díky rozehrávce od branky, která nám ještě nejde (ale Adámka musím pochválit, s rolí brankaře se pere statečně a rozehrávku časem zlepší). Takovéto góly mi ani nevadí, protože tímto způsobem nutím kluky rozehrávat a je jasné, že ne všechno jde hned a kvůli nějakému výsledku torpédovat styl hry, který po klucích chci, je nesmyslné. Prostě se to musíme naučit i za cenu dočasných ztrát. A jakéhokoliv brankaře budu bránit před kritikou za nepovedenou rozehrávku po zemi. Když udělá brankař chybu, tak většinou má fatální následky = gól. Pro mne chyba brankaře je úplně ta stejná, jako když útočník nepromění velkou šanci, netrefí odkrytou branku nebo si nenaběhne. Chyby útočníků a obránců vždy může někdo napravit (a některé nejsou ani na první pohled vidět a poznat). Chybu brankaře už jen stěží.
Více mi vadí branky po osobní nedůslednosti v bránění (jsme daleko od protihráčů, stojíme (když je míč ve hře) na celých chodidlech a bereme si možnost rychle měnit směr pohybu, reagovat na přihrávky a předskakovat protihráče, z toho plynnou šance a výhody protihráčů a my to pak třeba zastavujeme faulem).
Jsem rád, že někteří kluci už jsou do fotbalu "zažraní" a každý inkasovaný gól je štve a chtějí to zlomit. Potřebujeme, aby tento zájem o fotbal, resp. činnost kterou dělám rostl konstantně u každého jedince. Protože když budu mít zájem, tak se budu i více snažit, a více snahy nám přinese poučení se z chyb minulých zápasů; tréninků a přetavíme je ve vítězství a také v posun kvality tréninku, herního projevu.
Sestava: Hrkel - Kašný, Wolfschütz, Spirin, Nekula - Lukeš, Mencl, Křovák A., Křovák J., Löffler
