Usmolené vítězství
V neděli jsme hráli první domácí utkání na jaře s týmem Kolovrat. Po prvním jarním kole se nám marodi jakž takž uzdravili, takže jsme mohli poskládat to nejlepší co šlo. Přesto do výkonu, který si s Martinem představujeme to mělo hodně daleko.
Na prvním hřišti nastoupila sestava: Maršík v brance, Komani, Velebný, Horyna, Kačerovský, Loskov, Flieger. První třetinu jsme vyhráli 1:0, přesto se nám vůbec nedařila naše kombinace, buď jsme dlouho drželi míč a zbytečně o něj přišli, nebo jsme si nedokázali kloudně přihrát.
Druhou třetinu jsme nastoupili proti těm papírově slabším z Kolovrat, kdo by čekal, že je smázneme tak byl na omylu. Skóre 5:0 vypadá pěkně, ale při vší úctě k druhému týmu Kolovrat a s přihlédnutím k našim hráčům, to bylo žalostně málo. Za 15 minut vstřelit jen 5 gólů je jaksi pod normu... Přesto jeden okamžik bych chtěl vypíchnout a to zakončení jedné akce Kristianem Komanim, běžel sám na brankaře a místo razantní střely, či umístěné, volil nádherný oblouček přes hostujícího brankaře. Snad to nebyl ojedinělý záblesk šikovnosti Kristiho.
Třetí třetinu jsme remizovali 2:2 a zase jsme se trápili. Soupeř nám dal dva góly hráčem č. 5, kdy jsme ho chybně bránili. S takovou se proti silnějším soupeřům se zlou potážeme.
Na druhém hřišti nastoupila sestava: Milata v brance, Posukan, Veverka, Šilhán, Forejtek, Lanžhotský, Houdek. První třetinu jsme vyhráli 4:0. Přesto stejně jako kluci na prvním hřišti jsme byli s míčem asi tak stejně rychlí jako šneci, dlouho jsme drželi míč, nepřihráli si, několikrát se i vykašlali na napadání. Takhle se za zličínské barvy rozhodně nehraje!!!
Druhá třetina nám přisoudila ty výkonostně lepší z Kolovrat (my to prostě dělíme na hřiště jedna a dva a věříme, že kdyby proti sobě obě hřiště nastoupila, tak by to byl více než vyrovnaný zápas). Sice se nám jako prvnímu podařilo skórovat, ale šikovný hráč s č. 5 nám 5x utekl stejně jako přes kopírák a navíc našemu stejnému hráči, Vojtovi Lanžhotskému. Marné bylo vysvětlování, křičení či prosení, protože Vojtík tu chybu za chvilku udělal znovu, snad se do budoucna poučí. Nakonec to skončilo porážkou 1:5.
Třetí třetinu si naši fotbalisti mysleli, že to půjde samo a ono to nešlo, bez bojovnosti, důrazu a obyčejného nadšení pro hru. Sice jsme vyhráli 2:1, ale styděl jsem se za výkon. Takhle nehraje mužstvo, které chce sbírat vavříny vítězství.
Závěrečné penalty, jaksi podtrhly nepodařený výkon, kdy jsme ani nedokázali míč pořádně trefit.
Z utkání jsme byli s Martinem rozčarováni, takhle rozhodně nehraje a nemá hrát tým, který má z 15 zápasů bilanci 14 výher a 1 porážky. Proto jsme moc rádi, že se během týdne tréninkové stavy navýšili na 21 hráčů a hráček, konkurence i když se jedná o takto malé děti nikdy neuškodí (ať už jde o profesní život či jen o sport) a člověka žene k většímu úsilí se prosadit a být nejlepší, když na zápas pojede maximálně 14 fotbalistů. Jediným pozitivem, které nám ze zápasu vyplynulo je to, že když máme nemocného brankaře, tak stačí poprosit Matěje Maršíka, který patří do mladší přípravky B (roč. 2004), a ten dokáže plnohodnotně nahradit naše kluky či je dokonce předčít ve výkonu, Matěj podal super výkon.
Zápas skončil 15:8 pro nás. Góly: 4x Šilhán, 2x Komani, Velebný, Horyna, Veverka, 1x Kačerovský, Posukan, Loskov
Aleš Rosendorf
