Vezeme 3. místo a nejlepšího střelce turnaje

V neděli 24. ledna jsme se zúčastnili turnaje v Braníku. A nakonec přivážíme medailové umístění a také nejlepšího střelce turnaje.

Aleš Rosendorf 26. ledna 2016 Mladší žáci A

 

První utkání nás čekal Slavoj Suchdol. Kluci s tímto soupeřem hráli už několikrát, a tak nějak měli v podvědomí, že to půjde tak nějak samo (v minulosti dokázali Suchodolu v normálních zápasech vstřelit 63, 59 gólů, na jednom halovém turnaji jim dokázali dát za těch pár minut 22 gólů – všechno tohle si kluci pamatují, mluví o tom a podceňují soupeře, marné je jim připomínat, že každý zápas je jiný a začíná za stavu 0:0) a byl to Suchdol, kdo se ujal vedení, kdy k tomu kluci přistoupili ze začátku velmi laxně. Pak přeci jen „zařadili dvojku“ a zápas otočili na 4:1. Góly: 2x Horyna, Šilhán, Jiras. Ale mělo to být více, ale to podcenění je stálo pár gólů a šok z toho, že nevedou je stál zase pár minut času. Hlavně před zápasem jsem jim zdůrazňoval, že každý gól na tomto turnaji, kde jsou házenkářské branky může mít cenu zlata. Z týmu Suchdola musím pochválit brankaře, ten v týmu opravdu vyčnívá a chytá výborně.

 

Druhý zápas nás čekal vedoucí tým Plzeňského přeboru – SK Klatovy. Z jednoho zápasu Klatov jsem vypozoroval několik poznatků, které jsem pak sděloval našim hráčům. Kluci tentokrát poslouchali a začali i podle toho hrát. Hrál se opravdu dobrý fotbal, oba týmy přecházeli do útoků, hráli tvrdě do těla a vypadalo to dobře. Klatovy se po jednom zaváhání ujali vedení, ale kluci využili zase jednoho zaváhání Klatov při rozehře (zrovna tady využili vzorcovité rozehry Klatov na kterou jsem je upozorňoval) a Artur Loskov vyrovnal na 1:1.

 

Třetí zápas a Roztoky u Prahy. Tady jsme soupeře zavřeli na jeho vlastní polovině, přesto, že kluci z Roztok hráli na turnaji docela dobře, tak se nám je podařilo přišpedlit na vlastní polovině, kdy jim nešlo rozehrát, kluci dobře presovali a těžili z toho. Hattrickem se zaskvěl Matěj Veverka.

 

Čtvrtý zápas nás čekal Vestec u Prahy. Kluci opět vyslechli, co jsem jim říkal a opět soupeře dokázali eliminovat, po jedné kombinaci se prosadil Horyna. Druhý gól přidal Houdek, který využil napadání rozehry brankaře Horynou.

 

Pátý zápas nás čekal čekal celek z Rokycan hrající žákovskou ligu. Tady kluci také poslouchali, ale jaksi plnění „úkolů“ neměli na 100% a Houďas se nevrátil s jejich obráncem a byl z toho gól. Druhý gól jsme inkasovali po nedorozumnění obrany. Dvě minuty před koncem jsme proměnili brejkovou situaci 3 na 1 v podání Matěje Veverky. Vyrovnat už nestihli, přes mocný nápor na konci. Kdyby si kluci v tomto zápase odpustili jednu chybu v obraně nebo kdyby vstřelili ten gól na 2:2 mohli slavit VÍTĚZSTVÍ, v minitabulce by měli nejvíce nastřílených gólů ze vzájemných zápasů, takhle je z toho 3. místo, které má však také svou cenu.

 

Nakonec to skončilo zaslouženým 3. místem. Byl jsem spokojený, herně to vypadalo dobře, kluci poslouchali pokyny a poznatky před každým zápasem a ono se to vyplácí. Většina týmů hrajících na předních místech krajských přeborů popř. Žákovských lig má jisté návyky a „mustry“ na herní situace a umí je využívat, na jednu stranu je to super, protože mají kluci zafixované správné návyky (tandemové náběhy, přečíslování obrany obránci útočího celku, zhušťování obrany útočníky bránícího týmu) těmto návykům bychom se měli také učit a nutit se do nich. Na druhou stranu měli bychom také ponechávat prostor pro vlastní invenci a nekonveční řešení ze strany kluků, abychom neubíjeli kreativitu. Ony se tyto návyky dají poměrně rychle přečíst a pak se na ně snadno připravit a soupeře tak eliminovat a zaměřit se na jeho nejslabší článek a přes něho tlačit na celý tým. Měl jsem dobrý pocit ze zápasů s Klatovy a Rokycany, takovéhle těžké zápasy, kde si kluci musí sáhnout na dno svých sil a vydat ze sebe to nejlepší nás posouvají výše než snadná vítězství. Pokud k tomu kluci přistoupí s maximální odpovědností, tak se to výsledkově i herně dá srovnávat i se silnějšími týmy. Jako třeba druhý poločas teď v sobotu s FA AZ. Pokud k tomu přistoupí ledabyle, tak to dopadne jako první poločas s FA AZ.

 

Memento 1. Poslední připomínka jak pro naše útočníky, tak i obránce a memento zápasu s Rokycany. Moderní fotbal je o tom, že všichni hráči dokáží svou hrou obsáhnout všechny činnosti postů na kterých nehrají. Moderní fotbal je o tom, že obránci podporují útok a proto je pokaždé vyháním za půlku aby útočili a zmenšovali mezeru mezi obranou a útokem – první gól Rokycan vstřelil obránce, který přečíslil naši obranu! TAKŽE ANO NAŠI OBRÁNCI MUSÍ TAKÉ ÚTOČIT A TAK POMÁHAT NAŠIM ÚTOČNÍKŮM.

 

Memento 2. I útočníci musí bránit. Opět zpět k prvnímu gólu Rokycan. Před zápasem jsem útočníky upozorňoval, že se budou muset vracet, protože obránci Rokycan přečíslují soupeře. Houďas zapomněl na svého obránce a ten nám vstřelil gól. Ano proti slabým týmům, jako třeba Suchdol si můžeme dovolit „luxus“ nebránit našimi útočníky, protože jednak jejich obránci neútočí a jejich útočníci nemají takovou kvalitu, aby přehráli naši obranu. Ale naším cílem by mělo být se srovnávat s tím nejlepším a podle toho si nastavovat laťky naší výkonnosti a proto naši útočníci musí zapnout do obrany i proti těm slabším, aby si to zafixovali a měli to jako automatismus. Z čehož plyne: ANO I NAŠI ÚTOČNÍCI MUSÍ TAKÉ BRÁNIT A POMÁHAT NAŠIM OBRÁNCŮM.

 

Suchdol – Zličín 1:4        Horyna, Horyna, Šilhán, Jiras

Klatovy – Zličín 1:1         Loskov

Roztoky – Zličín 0:3        Veverka, Veverka, Veverka

Vestec – Zličín 0:2          Horyna, Houdek

Rokycany – Zličín 2:1      Veverka

 

Nejlepší střelec Matěj Veverka (FC Zličín). 

 

Pořadí:

 

1. Rokycany

2. Klatovy

3. Zličín

4. Roztoky

5. Vestec

6. Suchdol

 

Sestava: Matějka – Pešek, Jiras, Šilhán, Loskov, Veverka, Houdek, Horyna, Marc