Vítězné loučení
Starší přípravka A odehrála v úterý svůj poslední zápas v sezoně a také v této věkové kategorii na hřišti Přední Kopaniny. Ve velkém vedru jsme odehráli velmi dobrý zápas, na který se dalo koukat a splňoval představy nejen trenéra, ale i trendů moderního fotbalu – dobrá práce s míčem v malém prostoru a kompaktnost při rozestavení.
Na prvním hřišti, při absenci Avetise, hřiště řídil Kakao starší :-). Ale šlo jen o střídání, kluci si dokáží dobře už své role rozdělit a dodržovat, navíc se začínají u některých rýsovat dobré vůdcovské schopnosti, a tyto typy dokáží ostatní na hřišti uřídit, což je důležité. První čtvrtinu jsme soupeře porazili 2:1 (2x Horyna). Druhá čtvrtin jsme vyhráli 2:0 (Horyna, Veverka). Třetí čtvrtinu 1:0, (Šilhán) a poslední čtvrtinu 4:0 (3x Horyna, Komani). Kluci s Ellenkou hráli dobře, pressink se dařil, kombinace byli taky slušné. Soupeř dokázal jen jednou skórovat, takže obrana pracovala taky dobře a Ondra v brance podržel tým.
Na druhém hřišti jsme nastoupili také dobře a první čtvrtinu jsme vyhráli 1:0 po parádní kombinaci a zakončení Artura Loskova. Druhá čtvrtina skončila 1:1 (Hodovanets). Třetí a čtvrtá čtvrtina skončili shodně 0:3 pro Kopaninu. Velmi dobře zachytal Honza Šafár, předvedl opravdu několik dobrých zákroků, několik i z kategorie „čarodějných“ i rozehrávka se Honzovi za čtvrt roku zlepšila, ale pořád se na ní musí pracovat.
Abychom jen nechválili tak bylo samozřejmě i dost věcí co musíme zlepšit, především pohyb bez míče v defenzivě, pohyb bez míče v ofenzivě a dohrávání situací. Pohyb bez míče bude součástí tréninkového plánu na příští sezonu. Většinu míčových schopností (obranných i útočných) máme technicky a takticky zvládnutých dobře, už je jen vypilovat a zrychlovat.
Sestava: hřiště 1: Matějovský – Veverka, Jiras, Komani, Horyna, Šilhán, Klomínková, Flieger
hřiště 2: Šafář – Pešek, Posukan, Hodovanets, Houdek, Loskov, Pressler, Korynta
Góly: 6x Horyna, Komani, Veverka, Šilhán, Loskov, Hodovanets
Nakonec jsme skončili čtvrtí v tabulce, osobně si myslím, že výkonnostně jsme měli být o stupínek výše (na Aritmu, která spolupracuje s Duklou, ani na Podolí vedené bratrskou dvojicí jsme neměli). Možná kdybychom hráli jen na jedno hřiště a tlačili na výsledek, tak bychom asi skončili lépe, ale při tlaku na výsledek by si dostatečně nezahráli všichni, což by bylo špatně, díky rozhodnutí hrát na 2 hřiště mohli hrát všichni a odehrát větší časovou porci, což je důležité a do budoucna správné rozhodnutí, oproti krátkozrakému aktuálnímu výsledku, protože díky tomu se všichni zlepšují při podmínkách, které se na tréninku těžko simulují, resp. nasazení není vždy při tréninku od svěřenců 100% (prostorový a časový tlak, nároky na fyzickou připravenost do soubojů) a také nám díky tomu nikdo od milovaného fotbalu neodchází, protože si zahraje, což je odměna za trénování, jen trénovat a pak si málo, nebo vůbec se nezahrát, je totiž velmi demotivující pro ty, jejichž schopnosti a dovednosti nejsou tolik rozvinuté jako u těch šikovnějších (navíc kdo říká, že v budoucnu, nemůže jedinec tento vývoj dohnat či dokonce předehnat). O každého fotbalistu o kterého přijdeme, kvůli tomuto je velká škoda. Nemáme tolik dětí ani talentů abychom si mohli dopřát luxus, že nám tito fotbalisté skončí (platí pro celý fotbal v ČR, ne jen Zličín).
Nastříleli jsme celkem 362 gólů (3. nejvyšší počet v soutěži), (z toho 122 Suchdolu :-) (na jaře 194 gólů – takže zlepšení), což činí průměr 18 branek na utkání. Inkasovali jsme 286x krát (na jaře 140 gólů – mírné zlepšení), což je průměr 14.3 inkasovaných gólů na utkání.
Podařilo se nám odehrát několik utkání na polovinu hřiště (a to nás ještě 2 turnaje čekají), což splnilo plán na přípravu hry na polovinu hřiště.
Stále se nám daří držet herní projev, kde se snažíme, i za cenu horších výsledků, hrát fotbal po zemi s aktivním držením míče a vyšším počtem přihrávek (tedy aktivní kontrala míče – a ten kdo kontroluje míč, většinou kontroluje i vývoj utkání :-) a tlakem na vývoj individuálních schopností hráče, vyvarovat se hloupého a především krátkozrakého nakopávání, které retarduje či dokonce degeneruje individuální technické dovednosti hráče a jejich vývoj– a pak se divme, že tu nevyroste fotbalista typu Ronaldo, Neymar, Messi, které obdivujeme díky tomu, že umí obejít protihráče a řešit situace 1:1. Jak se to mají kluci u nás naučit, když je trenéři nutí do nakopávání?
Chtěl bych všechny moje fotbalisty a Ellen za jarní část sezony pochválit. Zlepšení bylo viditelné. Kromě obvyklých tahounů Kristiana Komaniho, Matěje Jirase, Marka Peška se k nastandartním výkonům propracoval Daniil Posukan, který hraje velmi dobře v obraně, Artur Loskov ve kterém dříme velký potenciál ve hře dopředu – jen trochu zesílit, aby ustál všechny souboje. A nakonec jsem si nechal asi největší jarní překvapení a nového tahouna ofenzivních sil – ŠIMONA HORYNU. Šimon, kromě svých schopností (bojovnost, důraz a rychlost), přidal i na fotbalovosti (jak technické, tak taktické) a začal soupeře zatěžovat velkým počtem branek, které vstřelí, škoda, že i přes viditelné zlepšení techniky, zde má své největší rezervy, protože si díky svým schopnostem a pracovistosti pro tým, vypracoval obrovské množství šancí, bohužel ony technické rezervy brání vyššímu počtu branek, protože Šimon dokáže proměnit bohužel JEN třetinu svých příležitostí (představte si, kdyby proměnil všechny šance ze Suchdola, kde dal 17 gólů!!!), ale budeme na tom pracovat.
Neměli bychom také zapomenout a poděkovat naší atletické trenérce Veronice Šťastné, která nám pomáhá s rozvojem pohybových a běžeckých schopností u našich fotbalistů. U všech jsou vidět pokroky v pohybovém vývoji.
A závěrem bych chtěl také poděkovat Vám rodičům, že máte se mnou a mým počtem akcí (od ledna 68 tréninků, 10 mistrovských zápasů, 4 přátelské zápasy, 17 turnajů) které pro kluky připravuji trpělivost, fandíte nám a podporujete své děti v tom co mají rády. Bez Vás by to nešlo.
Aleš Rosendorf
