Vyrovnanou partii jsme drželi jen v prvním poločase.

Ve 25. kole Pražské plynárenské přeboru mužů jsme v sobotu 13.5.2017 hostili mužstvo SK Třeboradic.

Marek Muller 17. května 2017 Muži A

Ve 25 kole jsme na domácím hřišti přivítali druhý celek tabulky Třeboradic. Už v týdnu jsme si říkali, že soupeř je nesmírně silný do ofenzívy, ale dokáže vyrobit nějaké hrubky v defenzivě. Toho jsme chtěli využít a s tím jsme také do zápasu šli. Zápas jsme v takovém duchu, co jsme chtěli ,rozehráli. Drželi jsme se soupeřem krok a útok jsme opláceli útokem. Takto nahoru dolů se hrálo 20 minut. Nikdo si ale nevytvořil žádnou pořádnou gólovou šanci a tak k zakončení došlo jen sporadicky a když už se někdo odhodlal ke střele, tak mířila vedle nad. Změnilo se to až po 20´minutách, kdy soupeř zaběhl do vápna a jeho střelu (tentokrát přesná střela) Blahovec vytěsnil na roh. Pak přišla situace, po které se mohl zápas ubírat jiným směrem ,ale bohužel tomu tak nebylo. Běžela 23´minuta a do vápna si na levé straně naběhl Kokeš, posunul si balón okolo brankáře a byl faulován. Rozhodčí nezaváhal a zapískal pokutový kop. K penaltě se postavil Zahálka, ale bohužel ji kopl špatně a brankář chytil. Chtěli jsme tedy , aby kluci zvedli hlavy a jeli dál. O 6´minut později jsme měli další příležitost. Z pravé strany centroval Horálek a v záklonu nad, hlavičkoval Maxmilián. Pak udeřil soupeř. Běžela 36´minuta, dovolili jsme soupeři přebrat v klidu na středu míč a nechali jsme ho projít až do vápna, tam vystřelil a i když se Blahovec dotkl, brance nezabránil 0:1. Žádné zásadní věci se již v prvním poločase neudály a tak jsme odcházeli do kabiny s jednobrankovým mankem.

Do druhé půle jsme chtěli vstoupit stejně aktivně, jako do té první a pokusit se o zvrat. Bohužel jsme hned po přestávce dostali po hlavě. Ve 48´minutě jsme nechali ve vápně soupeře, aby se otočil ,uvolnil a nakonec i zakončil na vzdálenější tyč 0:2. To už jsme věděli, že bude hrozně těžké něco se zápasem ještě udělat. Ale kluci stále bojovali a chtěli hrát dopředu, což na nich bylo velice sympatické. V 54´minutě jsme rozehrávali trestný kop, který brankář soupeře neudržel a vyrazil na dobíhajícího Vágnera. Bohužel ten s balónem na hrudi jen dokráčel za pomezní čáru. Poté jsme dostali ještě šanci na kontakt a to v 69´minutě, kdy hlavičkoval Kokeš, ale brankář hostů se štěstím vyrazil. Hned o minutu později, tedy v 70´minutě vlítl soupeř do vápna a Vágner ho fauloval. Nařízenou penaltu soupeř proměnil a stav se upravoval na 0:3. To ještě nebylo od soupeře vše a v 75´minutě znovu trestal. Tentokrát to tedy byla taková střela ,nestřela. Soupeř napřáhl za vápnem a ukryl střelu za naše obránce. Blahovec ani nereagoval a tak jen vytáhl míč ze sítě 0:4. Naši kluci ale i přes to ,jak vypadal výsledek chtěli stále hrát. Zkoušeli jsme to střelou Vágnera, Bouse a Zahálky. Bohužel ani jedna střela nemířila do sítě.

My jsme v tomto zápase mohli pouze získat. To se nepovedlo, ale kluci hrát chtěli. Opět jsme ale nebyli kompletní a to v našem úzkém kádru je bohužel strašně znát. Ještě když se k marodům přidají důležití hráči, jako třeba Gröbl a nebo pracovně vytížení Valoušek. Musel jsem tedy povolat opět další dorostence a to tentokrát Horáka, který je ročník 2000. Musím ho ale pochválit. Hrál dobře a na to, že měl na sebe velice kvalitní útočníky, si vedl na výbornou. Škoda penalty ve 23´minutě ,ale nic se neděje. To se prostě stává a zápas nám to rozhodně neprohrálo. My se musíme už konečně vymanit ze zranění a jít do posledních kol více než na 100%. Teď přijdou naše zápasy, které musíme zvládnout.