Zličín – Aritma 2:2. Velký obrat se smolným koncem
Zimní příprava našich mladších žáků pomalu končí, po týdenním velikonočním volnu je v závěru domácí Zimní ligy čekal nevyzpytatelný soupeř z nedaleké Aritmy. Tým, který v loňské sezoně ovládl naší soutěž, přijel posílen o několik hráčů ročníku 2003. I přesto se naši kluci prali statečně a především fotbalově, a tak rodiče z obou „táborů“ viděli parádní podívanou.
Začátek utkání byl ale z obou stran ustrašený, ani jeden z týmů nechtěl udělat chybu a dovolit tak soupeři dostat se do vedení. My jsme od úvodních minut měli v plánu soupeře dostat pod tlak a nedovolit mu rozehrávku přes krajní obránce, které jsme poctivě napadali. Problém bohužel nastal ve chvíli, kdy soupeř míč nakopl až do našich zadních řad, a my ho s velkými obtížemi odehráli do bezpečí.
Šance přicházely pomálu, když už se nějaká objevila, byla povětšinou na kopačkách našich hráčů, bohužel zbrklost a v některých případech velmi pomalá příprava ke střele, šanci rychle vzala. I tak ale nutno pochválit řadu pohledných kombinačních akcí, které naše mužstvo v těchto fázích zápasu předvádělo. Bohužel koncovka je i dál naším největším soupeřem, se kterým si musíme před startem jarní sezony poradit.
A tak přišel trest, na levé straně se uvolnil k centru soupeřův hráč a se štěstím a smolné teči dostal míč do naší sítě, 0:1. Kluky to všal nezlomilo, po přestávce na Aritmu vlétli bez bázně a hany a rychle stav otočili. Potěšující je obrat ve skóre o to víc, že se o něj postaraly obě sedmičky. A osobně musím přiznat, že jako trenér neznám hezčí pocit, než když se s širokým úsměvem otočíte ke střídačce a vidíte, jak kluci po sobě spontánně po vstřelené brance skáčou a objímají se. A to nepopisuji atmosféru na hřišti a v hledišti.
Duch, který v sobě tento tým má, a to skutečně na všech frontách, je odzbrojující a nám trenérům se díky němu s klukama pracuje báječně. Takže díky za to, kluci, rodiče, a jedeme dál! Bohužel dál jsme už nedojeli v tomto utkání, které nakonec i po smolné vyrovnávací brance v samém závěru skončilo remízou 2:2. Ze zápasu mám ale celkově dobrý pocit, a to především díky odhodlanosti, se kterou naši kluci vlétli do druhého poločasu.
Ukázali, že dokáží předvádět pohledné fotbalové akce i za nepříznivého stavu a pod tlakem, který na ně je vyvíjen. Za to si závěrečný potlesk rozhodně zasloužili, stejně jako pochvalu od nás trenérů. Stále je na čem pracovat, ale to jen a jen dobře, jinak by to byla přece nuda.
